Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země hned čtyři družice, jejichž úkolem bude zkoumání chování magnetických siločar. Tento proces vzniká jak v magnetickém poli Země, tak u ostatních magnetických polí včetně toho slunečního, které generuje gigantické exploze. Tento jev zatím nebyl důkladně prozkoumán a od mise MMS (Magnetospheric Multiscale mission) si vědci slibují nové poznatky, které lze aplikovat nejen na naši sluneční soustavu ale také na vzdálené neutronové hvězdy, magnetary nebo černé díry.
Flotila čtyř družic bude prolétávat magnetickým polem Země ve fixní formaci čtyřstěnu a bude sbírat data až 100x rychleji než předchozí mise s podobným zaměřením. Zkraty v magnetosféře naší planety mají vliv na polární záře a také mohou mít silný vliv na vesmírné počasí, které může ohrozit zařízení a životy na oběžné dráze nebo v atmosféře Země. Při tomto úkazu má také docházet k urychlení subatomárních částic až na rychlost světla. Všechny tyto aspekty magnetického pole Země budou čtyři družice MMS zkoumat pravděpodobně od září, kdy se dostanou na vhodnou oběžnou dráhu. Mise MMS není první misí, která zkoumá magnetické pole kolem Země, naopak staví na úspěších evropské mise Cluster. Mise je rozdělena na tři části, během prvních 5 měsíců po startu bude sloužit k pozicování a kalibraci družic. Následovat bude zkoumání magnetosféry na denní straně, tedy mezi Zemí a Sluncem, která bude probíhat rok a půl a zaměří se na přímý vliv Slunce na magnetosféru. Následně se družice přesunou na noční stranu naší planety, kde budou zkoumat magnetický ocas naší magnetosféry.