V hloubi husté atmosféry Venuše, pouhých 50 kilometrů nad povrchem se vyskytuje narušení mraků dlouhé až 7 500 kilometrů. Tento jev nyní vědci zpětně identifikovali na snímcích starých 35 let. Extrémně hustá atmosféra sousední planety tak získává další unikát - podobný jev totiž na jiné planetě zatím pozorovaný nebyl.
Pohyb těchto mraků není v horních vrstvách pozorovatelný a vědcům proto dlouho unikal. K identifikaci tohoto doposud neznámého fenoménu pomohla japonská orbitální sonda Akatsuki, která planetu obíhá od konce roku 2015. Podobné jevy vyskytující se napříč celou planetou by mohly být pojítkem mezi povrchem a atmosférou.
Na Venuši byly už dříve pozorovány formace mraků táhnoucí se tisíce kilometrů, nikdy však takhle nízko v atmosféře. Podle vědců by mohlo jít o projev Kelvinových-Helmholtzových vln, které s pozorovaným jevem sdílí některé své aspekty.
Více o misi sondy Akatsuki
Akatsuki
Vesmírná sonda Akatsuki vyletěla do vesmíru v roce 2010 a měla ještě téhož roku vstoupit na oběžnou dráhu Venuše. Manévr, který měl sondu umístit na oběžnou dráhu sousední planety, se však nepodařil, plánovaný dvanáctiminutový zážeh trval méně než tři minuty. Sonda se tak dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce, místo aby obíhala Venuši. Po 5 letech v hibernaci, když se opět přiblížila Venuši, se vstup na orbitu nakonec podařil. Od prosince roku 2015 tak může Akatsuki zkoumat Venuši prostřednictvím svých 5 kamer.
18. 1. 2019 Japonská vesmírná sonda Akatsuki objevila v atmosféře Venuše pruhy oblaků, které se táhnou tisíce kilometrů a jsou symetrické na severní i jižní polokouli planety. Podobný úkaz se zatím na žádné jiné planetě nepodařilo pozorovat. Nové struktury v oblacích se objevily na infračervených snímcích z orbitální sondy a také na počítačových simulacích vycházejících z reálných pozorování naší sousední planety.
Venuše je pokryta tlustou a hustou vrstvou mraků, což znemožňuje pozorování povrchu nebo dolních vrstev atmosféry v optickém nebo ultrafialovém záření. Díky infračervené kameře IR2 na palubě sondy Akatsuki však je možné pozorovat oblaka v blízkosti povrchu.
Detailní pozorování poprvé odhalila obrovské pruhy mraků, které mají stovky kilometrů na šířku, a táhnou se až 10 tisíc kilometrů napříč každou z polokoulí. Na Zemi taková struktura nikdy pozorována nebyla, mohlo by tedy jít o jev unikátní pouze pro Venuši.
S detailními daty vědci mohli zpřesnit své počítačové simulace, které vycházely z modelů pro Zemi. Už dříve se jim s programem AFES-Venus podařilo přesně nasimulovat některé atmosférické jevy na Venuši. Výsledkem nových simulací jsou téměř identické struktury v atmosféře jako ty pozorované sondou Akatsuki.
Podle vědců jsou způsobeny kombinací rossbyho vln (které jsou spojeny s rotací planety) a polárních i rovníkových vortexů, které jsou na obou polokoulích protaženy do pozorovaných pruhů.
Více informací