Japonská vesmírná sonda Akatsuki objevila v atmosféře Venuše pruhy oblaků, které se táhnou tisíce kilometrů a jsou symetrické na severní i jižní polokouli planety. Podobný úkaz se zatím na žádné jiné planetě nepodařilo pozorovat. Nové struktury v oblacích se objevily na infračervených snímcích z orbitální sondy a také na počítačových simulacích vycházejících z reálných pozorování naší sousední planety.
Venuše je pokryta tlustou a hustou vrstvou mraků, což znemožňuje pozorování povrchu nebo dolních vrstev atmosféry v optickém nebo ultrafialovém záření. Díky infračervené kameře IR2 na palubě sondy Akatsuki však je možné pozorovat oblaka v blízkosti povrchu. Detailní pozorování poprvé odhalila obrovské pruhy mraků, které mají stovky kilometrů na šířku, a táhnou se až 10 tisíc kilometrů napříč každou z polokoulí. Na Zemi taková struktura nikdy pozorována nebyla, mohlo by tedy jít o jev unikátní pouze pro Venuši. S detailními daty vědci mohli zpřesnit své počítačové simulace, které vycházely z modelů pro Zemi. Už dříve se jim s programem AFES-Venus podařilo přesně nasimulovat některé atmosférické jevy na Venuši. Výsledkem nových simulací jsou téměř identické struktury v atmosféře jako ty pozorované sondou Akatsuki. Podle vědců jsou způsobeny kombinací rossbyho vln (které jsou spojeny s rotací planety) a polárních i rovníkových vortexů, které jsou na obou polokoulích protaženy do pozorovaných pruhů.
Vesmírná sonda Akatsuki vyletěla do vesmíru v roce 2010 a měla ještě téhož roku vstoupit na oběžnou dráhu Venuše. Manévr, který měl sondu umístit na oběžnou dráhu sousední planety, se však nepodařil, plánovaný dvanáctiminutový zážeh trval méně než tři minuty. Sonda se tak dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce, místo aby obíhala Venuši. Po 5 letech v hibernaci, když se opět přiblížila Venuši, se vstup na orbitu nakonec podařil. Od prosince roku 2015 tak může Akatsuki zkoumat Venuši prostřednictvím svých 5 kamer.