Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření

26. 05. 2020

Sagittarius A* ALMA Černé díry

Pomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.

Sagittarius A*, z teleskopu MeerKAT

Snímek jádra Mléčné dráhy pořízený radioteleskopem MeerKAT, který zachycuje oblast, která má na šířku asi 1000 světelných let. Čím světlejší barva, tím intenzivnější rádiové emise. Nejintenzivnější záření vychází ze středu obrázku, kde se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*.

Image credit: SKA South Africa

Zdroje blikání mají periodu asi 30 minut, což odpovídá rychlosti rotace vnitřní hrany akrečního disku. Tato oblast se nachází ve vzdálenosti asi 0,2 AU od horizontu události supermasivní černé díry Sagittaruis A*. V pozorováních observatoří ALMA se nicméně objevuje ještě další perioda s asi hodinovým trváním.

Jde o poměrně malé fluktuace v záření, které od akrečního disku přichází. Takto drobné výkyvy bylo možné zachytit pouze díky výkonu observatoře ALMA.

Tyto emise mohou souviset s nějakým exotickým fenoménem, který se vyskytuje u supermasivní černé díry při vysokých rychlostech, kterých materiál u vnitřní hrany disku dosahuje. 

Nově detekované záblesky doplňují už známé a výrazně silnější, které jsou způsobeny materiálem, který se příliš přiblíží černé díře. Variace v milimetrovém záření mohou vědcům poskytnout cenné informace o chování materiálu v bezprostředním okolí jádra naší galaxie, těsně před tím, než jej černá díra pohltí na dobro.