V samotném středu Mléčné dráhy se nachází obří černá díra Sagittaruis A*. Dnes ji pozorujeme v klidovém stavu, kdy příliš nezáří. Jinak tomu ale bylo před zhruba 200 lety, kdy tento objekt po několik měsíců zářil až milionkrát silněji. Dozvuky této události se vědcům podařilo zachytit rentgenovým teleskopem IXPE.
V jádrech galaxií se nacházejí supermasivní černé díry a jinak tomu není ani u Mléčné dráhy. V jejím středu leží objekt označovaný Sagittarius A*, který má podle odhadů hmotnost 4 milionů Sluncí. Samotná černá díra není už z principu pozorovatelná, kolem ní však rotuje vysokou rychlostí množství materiálu v akrečním disku, který produkuje intenzivní záření v různých částech elektromagnetického spektra. O něco dál obíhají černou díru masivní hvězdy a oblaka plynů a prachu, z jejichž pohybu lze zjistit další informace o objektu ve středu galaxie.
Střed Mléčné dráhy je bohužel pozorovatelný pouze z jižní polokoule Země, od nás lze vidět pouze vnější část disku naší galaxie. I proto vznikají právě na jižní polokouli obří observatoře, které na střed naší galaxie dobře vidí.
Nová rentgenová data naznačují, že se černá díra Sagittaruis A* na konci 19. století probrala z klidového období. Příčinou je to, že pozřela nějakou hmotu ze svého okolí - například hvězdu nebo oblak plynů a prachu.
V takové situaci se hmota padající do černé díry zahřívá na extrémní teploty a září. Astronomové nyní zachytili rentgenové záření, které pochází od černé díry, bylo však odraženo od oblaků plynů v jádru galaxie. Vzhledem k delší cestě, kterou toto světlo urazilo, je jeho prostřednictvím možné zkoumat dávné chování černé díry.