Hustota atmosféry Pluta je proměnlivá, ale nesouvisí jen se vzdáleností od Slunce

20. 05. 2020

Pluto Atmosféry planet New Horizons

Trpasličí planeta Pluto má velmi řídkou atmosféru. Její existenci potvrdila v roce 2015 vesmírná sonda New Horizons, když kolem Pluta proletěla a zamířila hlouběji do Kuiperova pásu. Pozorování ze Země nyní ukazují, že atmosféra neřídne se vzdalováním od Slunce, jak se doposud předpokládalo.

Pluto, atmosféra

Tenká atmosféra Pluta zachycená vesmírnou sondou New Horizons v roce 2015.

Image credit: NASA/JHUAPL/SwRI

Vědci původně mysleli, že se atmosféra na Plutu objevuje pouze v období, kdy se trpasličí planeta přiblíží Slunci během svého 248 let trvajícího roku. Vzdálenost Pluta od Slunce osciluje na eliptické oběžné dráze mezi 30 a 49 AU. Nejblíže bylo Pluto v roce 1989, dnes se nachází asi 34 AU daleko a mělo by se tedy stále ještě nacházet v teplejším období s atmosférou. 

Při vzdálení se od Slunce se Pluto ochlazuje a vědci předpokládali, že dochází k řídnutí atmosféry a jejímu dočasnému uložení do materiálu na povrchu. Nová pozorování teleskopy na palubě letadla SOFIA však ukazují na něco jiného. Hustota atmosféry vzdálené trpasličí planety zřejmé podléhá jinému cyklu, který by mohl mít jen pár let.

Podle vědců by to mohlo být způsobeno kombinací eliptické oběžné dráhy a výrazného sklonu osy, kolem které Pluto rotuje. Různé oblasti povrchu jsou tak postupně osvětlovány Sluncem a dochází k sublimaci ledu, která doplňuje atmosféru o nové částice. Naopak, když sluneční paprsky na tyto oblasti nedopadají, tyto částice se opět ukládají na povrch, případně mizí do vesmíru a atmosféra se ztenčuje. 

Vlivů na hustotu částic v atmosféře Pluta bude jistě více. V příštích desetiletích se může ukázat, že vzdálenost od Slunce hraje svou roli. Mezitím však převládají jiné vlivy, které ukazují, že procesy na takto vzdáleném a chladném objektu jsou komplexnější, než si kdo kdy představoval.