Když v roce 2015 proletela vesmírná sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto, ukázala poprvé rozmanitost jeho povrchu. Mezi útvary, které se na snímcích ze sondy objevily, byl také region Tombaugh (Tombaugh Regio), který svým tvarem připomíná srdce. Podle nové studie by tento region mohl významně ovlivňovat atmosférickou cirkulaci podobně jako ji na Zemi ovlivňují oceány.
Sonda New Horizons kolem Pluta pouze prolétla, lidstvo tak poprvé získalo snímky tohoto vzdáleného světa, nicméně jde pouze o zachycení stavu v daný moment. Vědci se tak nyní pomocí simulací pokouší odhalit dynamiku, která by mohla dát vzniknout pozorovaným útvarům na povrchu. Většinu tenké atmosféry Pluta tvoří dusík, který je doplňován také oxidem uhelnatým a metanem. Zmrzlý dusík také tvoří zmíněné srdce v Tombaugh Regio, alespoň v noci. Ve dne totiž po zahřátí dochází podle simulací k sublimaci dusíku do atmosféry, což vytváří vítr. Ve výšce nad 4 kilometry vane vítr na Plutu podle simulací západním směrem - opačně k rotaci trpasličí planety. Ve sluneční soustavě není místo, kde by se atmosféra chovala tímto způsobem, vědci nicméně předpokládají, že by větry mohly vanout podobným způsobem na Tritonu, největším měsíci planetu Neptun. Západně vanoucí větry by mohly vysvětlovat některé z geologických útvarů na západ od Tombaugh regio. Patří mezi ně výrazně tmavá oblast, která by mohla vzniknout prostřednictvím tepla, které vítr přenáší, případně by mohly přispět nánosy tmavého materiálu dopraveného větrem.