Nový výzkum naznačuje, že na Venuši jsou dnes aktivní sopky, kromě Země na jiné planetě nejsou

Nový výzkum ukazuje na možnost, že lávové proudy na povrchu Venuše pozorované z oběžné dráhy by mohly být staré jen několik let. Pokud se tyto závěry potvrdí, stala by se Venuše po Zemi teprve druhou planetou ve sluneční soustavě, kde prokazatelně probíhají vulkanické procesy. Průzkum povrchu sousední planety však není snadný kvůli její velmi husté a toxické atmosféře.

Venus Express

Venus Express Orbitální sonda Evropské vesmírné agentury obíhající kolem planety Venuše. Mise Venus Express začala startem do vesmíru v roce 2005, kolem planety obíhala od dubna 2006 do prosince 2015, kdy byla navedena do atmosféry Venuše.



Venuše, Země i Mars měly v minulosti na svém povrchu aktivní sopky. Zdá se však, že kromě Země sopky na planetách postupně vyhasly a zanechaly po sobě masivní geologické útvary, které ukazují na aktivní minulost těchto planet.

První sopečné útvary na Venuši byly objeveny už sondou Magellan v 90. letech, nebylo však zřejmé, jak staré tyto útvary jsou. Hustá atmosféra sousední planety totiž výrazně komplikuje zkoumání jejího povrchu. Infračervená pozorování sondou Venus Express v roce 2010 ukázala lávové proudy, které by mohly být staré jen pár set tisíc let. Určení konkrétnějšího stáří však opět překazila atmosféra, která zřejmě výrazně mění chemické složení těchto hornin a také jejich záření v infračerveném spektru.

Vědecký tým vedený doktorem Justinem Filibertem nyní v laboratoři vytvořil podmínky, které se blíží těm, co panují na povrchu Venuše. Zaměřil se konkrétně na olivín - minerál, který se na Zemi často vyskytuje v sopečných horninách. Když jej vystavili podmínkám podobným těm na Venuši, během několika dní se na jeho povrchu začaly objevovat minerály hematit a magnetit, které by měly komplikovat detekci původního olivínu z oběžné dráhy.

Vědci z těchto výsledků usuzují, že olivín na povrchu Venuše příliš dlouho nevydrží a pokud jej bylo možné detekovat z oběžné dráhy, musel být čerstvý. To by naznačovalo, že sopky, ve kterých tento minerál vzniká, jsou na Venuši aktivní. Tyto závěry je však nutné podpořit přímými pozorováními, aby byl vyloučen vznik tohoto minerálu jinými cestami a další možná vysvětlení pozorovaných dat.

Ve sluneční soustavě však nejsou geologicky aktivní pouze planety. Úplně nejaktivnější těleso se nachází na oběžné dráze planety Jupiter - měsíc Io, který je doslova pokrytý sopkami a lávou. Kromě toho je známo několik dalších měsíců, které vykazují známky kryovulkanismu, při kterém sopky v extrémně chladném prostředí nechrlí lávu, ale vodu.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Venuše

Parker solar probe pořídila překvapivý snímek nočního povrchu Venuše

4. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Parker Solar Probe zachytila noční stranu Venuše při svém třetím průletu kolem planety. Mise, která se primárně soustředí na Slunce, tak přináší vědecké poznatky také o sousední planetě. K Venuši se sonda během svojí mise přiblíží ještě nejméně 4x, aby upravila svou trajektorii a přiblížila se Slunci ještě víc.

celý článek

Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý

28. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Když v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.

celý článek

Vesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci

4. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.

Indie se chystá vyslat vesmírnou sondu k Venuši

1. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Indická vesmírná organizace ISRO se chystá v prosinci 2024 poslat vesmírnou sondu k Venuši. Původně plánovala start mise Shukrayaan v polovině roku 2023, ale pandemie koronaviru způsobila odložení o více než rok. Na misi se kromě indických organizací buou podílet také instituce z Francie, Německa, Švédska a Ruska.

celý článek

Nová analýza dat ukazujících fosfan v oblacích Venuše, potvrdila jeho přítomnost, ale v menším množství

22. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Když tým vědců vedených Jane Greavesovou oznámil v září objev fosfanu v atmosféře Venuše, objevilo se několik oponujících studií. Závěry vědců vyvolaly ve světě velký zájem, přítomnost této látky by totiž mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová analýza dat z teleskopu ALMA fosfan v atmosféře Venuše potvrzuje, avšak v menším množství, než bylo v původní studii.

Podívejte se na videu, jak evropsko-japonská sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše

18. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda BepiColombo využila na svojí cestě k planetě Merkur gravitaci Venuše, aby korigovala svou oběžnou dráhu. Při tomto průletu 15. října operátoři mise využili příležitosti a vyzkoušeli některé z instrumentů určených pro průzkum Merkuru.

celý článek

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

celý článek