Nový výzkum naznačuje, že na Venuši jsou dnes aktivní sopky, kromě Země na jiné planetě nejsou

05. 01. 2020

Venuše Venus Express Geologie ve vesmíru

Nový výzkum ukazuje na možnost, že lávové proudy na povrchu Venuše pozorované z oběžné dráhy by mohly být staré jen několik let. Pokud se tyto závěry potvrdí, stala by se Venuše po Zemi teprve druhou planetou ve sluneční soustavě, kde prokazatelně probíhají vulkanické procesy. Průzkum povrchu sousední planety však není snadný kvůli její velmi husté a toxické atmosféře.

Venus Express

Orbitální sonda Evropské vesmírné agentury obíhající kolem planety Venuše. Mise Venus Express začala startem do vesmíru v roce 2005, kolem planety obíhala od dubna 2006 do prosince 2015, kdy byla navedena do atmosféry Venuše.

Image credit:

Venuše, Země i Mars měly v minulosti na svém povrchu aktivní sopky. Zdá se však, že kromě Země sopky na planetách postupně vyhasly a zanechaly po sobě masivní geologické útvary, které ukazují na aktivní minulost těchto planet.

První sopečné útvary na Venuši byly objeveny už sondou Magellan v 90. letech, nebylo však zřejmé, jak staré tyto útvary jsou. Hustá atmosféra sousední planety totiž výrazně komplikuje zkoumání jejího povrchu. Infračervená pozorování sondou Venus Express v roce 2010 ukázala lávové proudy, které by mohly být staré jen pár set tisíc let. Určení konkrétnějšího stáří však opět překazila atmosféra, která zřejmě výrazně mění chemické složení těchto hornin a také jejich záření v infračerveném spektru.

Vědecký tým vedený doktorem Justinem Filibertem nyní v laboratoři vytvořil podmínky, které se blíží těm, co panují na povrchu Venuše. Zaměřil se konkrétně na olivín - minerál, který se na Zemi často vyskytuje v sopečných horninách. Když jej vystavili podmínkám podobným těm na Venuši, během několika dní se na jeho povrchu začaly objevovat minerály hematit a magnetit, které by měly komplikovat detekci původního olivínu z oběžné dráhy.

Vědci z těchto výsledků usuzují, že olivín na povrchu Venuše příliš dlouho nevydrží a pokud jej bylo možné detekovat z oběžné dráhy, musel být čerstvý. To by naznačovalo, že sopky, ve kterých tento minerál vzniká, jsou na Venuši aktivní. Tyto závěry je však nutné podpořit přímými pozorováními, aby byl vyloučen vznik tohoto minerálu jinými cestami a další možná vysvětlení pozorovaných dat.

Ve sluneční soustavě však nejsou geologicky aktivní pouze planety. Úplně nejaktivnější těleso se nachází na oběžné dráze planety Jupiter - měsíc Io, který je doslova pokrytý sopkami a lávou. Kromě toho je známo několik dalších měsíců, které vykazují známky kryovulkanismu, při kterém sopky v extrémně chladném prostředí nechrlí lávu, ale vodu.