Orbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá Měsíc od loňského roku. Přesto, že přistávací modul Vikram, který se od ní oddělil, byl při přistání ztracen, orbitální sonda je v pořádku a pokračuje ve svojí vlastní misi. Tou je mapování povrchu v dosud nevídaném detailu. Schopnosti její kamery jsou dokonce takové, že dokáže mapovat dno kráterů, kam nedopadá žádné přímé sluneční světlo.
Optická kamera OHRC (Orbiter High-Resolution Camera) dokáže vytvářet snímky, kde jeden pixel odpovídá 25 centimetrům na povrchu Měsíce. Dosavadní nejvýkonnější kameru měla americká sonda LRO, která měla nejlepší rozlišení 50 centimetrů na pixel. Výkon tohoto zařízení není jen v detailech snímků, ale také ve faktu, že dokáže snímat temný povrch Měsíce. Indická vesmírná agentura ISRO zveřejnila snímky povrchu dna kráteru, které není přímo osvíceno Sluncem. V těchto místech je pouze odrážené světlo od okraje kráteru, které stačí na to, aby sonda pořídila cenné fotografie. V neosvětlených kráterech se nachází permanentní tma, která umožňuje existenci zmrzlé vody přímo na povrchu. Sonda by měla tyto ložiska zmapovat a pomoci tak budoucím astronautům při její těžbě. Voda je klíčový materiál pro výstavbu plánovaných lunárních kolonií, výrobu atmosféry pro jejich obyvatele a také pro výrobu paliva pro vesmírné lodě přímo ve vesmíru.Další pokus o přistání
Podle ředitele indické vesmírné agentury ISRO pokračují práce při přípravě další indické lunární mise Chandrayaan-3. Tato mise bude mít velmi podobné parametry jako nepovedená mise Chandrayaan-2 z loňského roku, při které došlo ke ztrátě přistávacího modulu Vikram. Třetí indická lunární mise nebude mít vlastní orbitální sondu, ale design přistávacího modulu roveru bude vycházet z nezdařené mise Chandrayaan-2. Pokud se vše podaří podle plánu, Indie ještě pořád může být čtvrtou zemí, která na Měsíci přistane. Aktuálně je start mise plánován na příští rok.