Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.
Tato subatomární reakce byla předpovězena už v 50. letech minulého století, doposud se ji však nepodařilo detekovat. Během reakce dojde k absorpci dvou elektronů protony v jádru atomu a zároveň k vypuštění dvou neutrin. Tento proces lze pozorovat prostřednictvím vlny rentgenového záření a elektronů, která vzniká při nahrazení absorbovaných elektronů jinými. Během 214 dní provozu se podařilo identifikovat 126 reakcí. Experiment XENON1T se nachází v Itálii a pracuje s množstvím xenonových atomů. Nachází se pod zemí, aby byly atomy xenonu odstíněny od vnějších vlivů. V takovém místě lze potom snadno pozorovat případné srážky částic temné hmoty s běžnými atomy. Podobným způsobem však detektor dokáže zachytit také neutrina, která podobně jako temná hmota prochází hladce běžnou hmotou, kterou je tvořena skála, pod kterou je detektor ukrytý. Vědci se kromě dvojitého záchytu elektronů s emisí neutrin koukají také po dalších interakcích neutrin s běžnou hmotou. Jednou z nich je teoretický záchyt elektronů bez produkce neutrin, která by měla ukazovat na anihilaci emitovaných neutrin identifikovatelnou gama zářením. Pokud by byla tato reakce skutečně pozorována, prokázala by, že neutrino je svou vlastní antihmotovou částicí, což by vědcům umožnilo zvážit samotné neutrino. Během tohoto roku bude detektor XENON1T upgradován na XENONnT s větším množstvím atomů xenonu a tedy i větší pravděpodobností detekce kolizí temné hmoty nebo neutrin s běžnými atomy.
Většina energie vyrobená Sluncem pochází z proton-protonového cyklu, kdy dochází ke sloučení dvou protonů a vzniká atom hélia. Zhruba jedno procento energie nicméně pochází z tzv. CNO cyklu, kdy hélium vzniká prostřednictvím katalyzátorů v podobě uhlíku, dusíku a kyslíku. Vědcům se nyní poprvé podařilo pozorovat neutrina, která pochází z CNO cyklu. Právě tyto částice, které téměř nereagují s okolním prostředím, jsou v podstatě jediným nástrojem pro přímé zkoumání nitra Slunce.
celý článekTým astrofyziků z Německa a severní Ameriky plánuje postavit při pobřeží Kanady v Pacifickém oceánu velký detektor neutrin. Aktuálně největší detektor IceCube v Antarktidě má jeden kubický kilometr, nově uvažovaná observatoř P-ONE (The Pacific Ocean Neutrino Experiment) má mít 3 kubické kilometry.
14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.
celý článekV roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.
celý článekNěmečtí vědci zveřejnili výsledky prvních několika týdnů provozu experimentu KATRIN, který studuje neutrina. Podle jejich studie je maximální hmotnost neutrina 1,1 eV, což je výrazné zpřesnění oproti předchozí hodnotě 2 eV. Zjistit hmotnost neutrin je složité, protože jen slabě reagují se svým okolím, vědci tak zatím pouze odhadují jejich maximální hmotnost.
celý článekObservatoř ANITA umístěná v balónu nad jižním pólem Země detekovala za posledních 13 let dvakrát zvláštní událost, kterou si vědci zatím nedokáží vysvětlit. Jde o subatomární částici, která proletěla atmosférou, dopadla na povrch naší planety, proletěla jejím jádrem a vydala se zpět do atmosféry a do vesmíru. Při svojí cestě Zemí vygenerovala velmi slabé pulzy rádiových vln, které zachytila observatoř více než 30 kilometrů nad povrchem Antarktidy.
celý článekS pomocí detektoru neutrin na jižním pólu IceCube se vědcům podařilo poprvé detekovat zdroj vysokoenergetických neutrin, je jím vzdálená supermasivní černá díra TXS 0506+056. Neutrina jsou subatomární částice, které jen zřídka interagují se hmotou a není tak jednoduché je zachytit. Neutrina vznikají například ve hvězdách, supernovách nebo při jaderných reakcích. Zdroj vysokoenergetických neutrin však byl doposud neznámý, nebo alespoň nebyl potvrzený. Podle nové studie mohou vznikat právě v černých dírách v jádru masivních galaxií.
celý článekNa startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
S roverem Perseverance přiletěla v únoru na Mars také malá dvouvrtulová helikoptéra Ingenuity. Ještě před pár dny byla umístěna ve spodní části trupu roveru. O víkendu se už nicméně helikoptéra zcela oddělila od roveru. Podle aktuálních plánů NASA proběhne historicky...
Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda...
Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená,...
Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými...
Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě...
Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první...
Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní...
Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu...
Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti...