Nejnovější zprávy z kategorie

Antihmota

Antihmota je hmota tvořená antičásticemi, tedy částicemi s opačným nábojem a dalšími vlastnostmi. Podle teorie měla při velkém třesku vzniknout antihmota společně s hmotou, a to v obdobném množství. Není nicméně zřejmé, co by se v takovém případě s antihmotou stalo a proč ji v dnešním vesmíru kolem sebe nevidíme. 

Vědci dnes v malém množství vytváří antihmotu v laboratořích. Částice antihmoty byly také detekovány v okolí Země, kde vznikají interakcí slunečních větrů s magnetickým polem planety.
3. ledna 2020
Neutronové hvězdy

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmoty

Blízký pulzar má kolem sebe haló gama záření velké jako celé souhvězdí, mohl by být zdrojem antihmoty

Vesmírný teleskop Fermi objevil rozsáhlé haló kolem blízké neutronové hvězdy Geminga. Tento obří útvar je viditelný pouze v gama záření a při pohledu ze Země je velký asi jako souhvězdí Velký vůz. Nový objev by mohl vysvětlit přebytek pozitronů detekovaných v okolí Země.

10. května 2019
Antihmota

Částice antihmoty jsou podobně jako hmota zároveň částice i vlnění

Hmota i například světlo jsou zároveň pevné částice a také vlnění, zda je tomu tak i u jednotlivých částic antihmoty však doposud nebylo zřejmé. Nyní vědci z Itálie a Švýcarska prokázali tuto dualitu i u částic antihmoty, konkrétně pozitronů, což jsou antihmotové ekvivalenty elektronů. U skupiny pozitronů se to již podařilo prokázat dříve, nově teď vědci experimentálně dokázali stejně chování i u samostatných částic.

25. dubna 2019
Neutrina

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

28. března 2018
Neutrina

Vědci stále čekají na detekci vzácné reakce, která produkuje antihmotovou verzi neutrina

Mezinárodní tým vědců spustil v Itálii experiment, který má za cíl rozhodnout, zda mají neutrina svůj ekvivalent v antihmotě. Hledají tak odpověď na otázku, proč je vesmír tvořený převážně hmotou a ne antihmotou, když teoreticky měly vzniknout oba druhy hmoty při velkém třesku ve stejném množství. Mohly by za tím totiž stát právě neutrina, u kterých existuje podezření, že jsou si sama sobě antičásticí. Dosavadní výsledky za první rok chodu experimentu ještě rozhodnou odpověď nepřinesly, pokračuje tedy dál.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Související kategorie zpráv
    Další zprávy
    15. 12. 2017
    Gama záření

    Při blescích v bouřkách vzniká gama záření a také částice antihmoty

    15. 12. 2017 Japonským vědcům se podařilo prokázat, že při bouřkách může při blesku docházet k zábleskům gama záření, vysoce energetické události, která s sebou nese další jevy na ni navázané. Jedním z takových jevů je vytváření pozitronů, antihmotových protikladů elektronů. Vědci zachytili

    8. 3. 2012
    Antihmota

    Vědci v CERNu dokáží manipulovat s atomy antihmoty, chtějí provést jejich spektrální analýzu

    8. 3. 2012 Experiment ALPHA (Antihydrogen laser physics apparatus) v CERNu zkoumá antihmotu a její charakteristiky. Vědcům se už dříve podařilo uchovat vyrobené atomy antivodíku po dobu celých 16 minut a nyní se jim podařil další krok se zachycenými atomy manipulovat, čehož by rádi využili k provedení

    19. 8. 2011
    Antihmota

    Vědci objevili rozsáhlý pás antihmoty zachycený v magnetickém poli Země

    19. 8. 2011 Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo najít pás antiprotonů nacházející se mezi Van Allenovými radiačními pásy v magnetickém poli Země. Antihmotu zachytili s pomocí vědeckého modulu PAMELA, který na oběžné dráze zkoumá kosmické záření. Ačkoliv se existence antihmoty v blízkosti Země

    20. 7. 2011
    Antihmota

    Vědci přišli na nový způsob výroby antihmoty a jejího studia

    20. 7. 2011 Vědcům z University of California se podařilo objevit nový způsob výroby antihmoty, kterou následně zkoumají. Konkrétně jde o pozitronium, které v sobě ukrývá elektron a pozitron, antičástici k elektronu. S pomocí pozitronia, které si sami vyrobí, provádí kalifornští vědci detailní měření

    7. 6. 2011
    Antihmota

    Vědcům se poprvé podařilo uchovat antihmotu déle než zlomek sekundy, a rovnou 16 minut

    7. 6. 2011 AKTUALIZOVÁNO: Vědcům ze skupiny ALPHA, seskupení fyziků v CERNu v Ženevě, se podařilo vytvořit a uchovat atomy antihmoty po dobu 1000 sekund, přitom dosavadní úspěšné experimenty s antihmotou nepřesáhly ani celou sekundu. S pomocí magnetického pole zadrželi na déle než 16 minut celkem 309 atomů

    30. 5. 2011
    Částicová fyzika

    Podle anglických vědců je elektron ještě kulatější než se myslelo

    30. 5. 2011 Vědci z Imperial College London pořídili doposud nejpřesnější měření tvaru elektronu. Dosáhli toho s pomocí velmi přesného laseru, se kterým se snažili detekovat sebemenší anomálie při rotaci elektronu v molekule fluoridu ytterbia. Pokud by elektron měl jiný než kulatý tvar, vědci by mohli být

    23. 5. 2011
    AMS

    Výzkumné zařízení AMS-2 bylo nainstalováno na ISS, začíná nová éra zkoumání vesmíru

    23. 5. 2011 Úkolem alfa magnetického spektrometru AMS-2 je zkoumat objekty v hlubokém vesmíru prostřednictvím důkladné analýzy subatomárních částic, které procházejí magnetickým polem a několika různými detektory. Na jeho vývoji se podílelo šest stovek vědců ze 16 zemí a vedených laureátem nobelovy ceny