Sondu Lucy, která bude zkoumat trojanské planetky Jupiteru, vynese do vesmíru raketa Atlas V
04. 02. 2019
NASA vybrala raketu Atlas V pro vynesení vesmírné sondy Lucy do vesmíru v říjnu 2021. Cílem mise je historicky první průzkum trojanů planety Jupiter - jedná se o planetky, které obíhají Slunce na stejné oběžné dráze jako planeta, nacházejí se však před ní a za ní. Sonda proletí kolem celkem 7 těles, které jako první z blízka prozkoumá. Vědci si od nich slibují více informací o formování sluneční soustavy a třeba i role, kterou v ní hrála planeta Jupiter.
Mise Lucy odstartuje z mysu Canaveral na Floridě a prodlouží záznam meziplanetárních misí, které raketa Atlas V vynesla do vesmíru. Patří mezi ně například OSIRIS-REx, Curiosity, InSight, Juno, nebo New Horizons.
Raketu Atlas provozuje společnost United Launch Alliance. Sondu Lucy vyrobenou společností Lockheed Martin vynese v konfiguraci Atlas V 401, tedy bez přídavných raket po boku.
První mise k trojanům Jupiteru dostala zelenou, jediná sonda prozkoumá hned 7 planetek
6. 11. 2018 Mise Lucy s cílem prozkoumat planetky na oběžné dráze planety Jupiter prošla v NASA zásadním milníkem a dostala zelenou k realizaci. Panel odborníků NASA v říjnu prošel design vesmírné sondy a plán mise a dal svolení k posunutí mise z papíru k výrobě sondy. Mise Lucy bude zkoumat hned několik planetek, jednu v pásu asteroidů a šestici mezi trojany planety Jupiter. Se začátkem mise se počítá na rok 2021.
Trojany jsou malé planetky, které obíhají Slunce společně s planetami v jejich lagrangeových libračních bodech L4 a L5. V říjnu 2018 bylo známo více než 7 000 trojanů planety Jupiter, největší z nich je Hektor o rozměrech zhruba 370x195 km. Teoreticky by mohlo existovat až milion trojanů na oběžné dráze Jupiteru o rozměrech větších než 1 km.
Zatím žádná sonda nicméně nenavštívila ani se nepřiblížila k žádné planetce z této skupiny těles. Z toho, co o nich víme, je, že jde o velmi tmavá tělesa s načervenalým povrchem. Podle astronomů jde zejména o planetky typu D zachycené gravitací planety Jupiter při formování sluneční soustavy.
Objekty, které bude zkoumat mise Lucy
Donaldjohanson
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetky tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
4 km |
C |
1,9-2,8 |
2025 |
První těleso které Lucy navštíví, je planetka (52246) Donaldjohanson, která se nachází ještě v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Jde o nejmenší těleso, které bude sonda zkoumat. Přestože jde spíše o test přístrojů sondy, je Donaldjohanson zajímavý cíl, protože se předpokládá, že jde o pozůstatek kolize, která dala vzniknout skupině planetek Erigone.
Eurybates
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetky tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
64 km |
C |
4,7-5,7 |
8/2027 |
Podobně jako Donaldjohanson je i Eurybates (1973 SO, 3548 Eurybates) typu C a z kolizní rodiny planetek, jediné známé mezi trojany Jupiteru. Eurybates je ze své rodiny planetek největší a i když jsou planetky typu C v pásu asteroidů běžné, mezi trojany jde o výjimku. Lucy se tak pokusí odpovědět na otázku z jakého objektu tyto planetky vznikly.
Polymele
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetky tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
21 km |
P |
4,7-5,7 |
9/2027 |
Polymele (1999 WB2, 15094 Polymele) je nejmenší z trojanů, kolem kterých Lucy proletí. Jde o tmavou planetku typu P a půjde o první průlet sondy kolem podobného tělesa. Vědci se domnívají, že planetky typu P jsou načervenalé a bohaté na organické sloučeniny, data z mise Lucy by tuto teorii měla potvrdit.
Leucus
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetky tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
34 km |
D |
5,0-5,6 |
4/2028 |
Planetka Leucus rotuje velmi pomalu, den na ní trvá 466 hodin. Díky tomu by podle vědců mohla mít relativně teplý povrch na denní straně, kde jej zahřívá sluneční záření, a naopak chladný povrch na noční straně, kam zrovna Slunce nesvítí. Nasbíraná data chtějí vědci porovnat s ostatními planetkami typu D a zjistit tak více o jejich složení. Průlet také zjistí, proč se během rotace mění zářivost planetky, mohlo by to být způsobeno jejím protáhlým tvarem, nebo také rozdílnými barvami různých částí povrchu.
Orus
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetky tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
51 km |
D |
4,9-5,3 |
11/2028 |
Jen pár měsíců po návštěvě planetky Leucus proletí Lucy kolem o něco větší planetky Orus, která je stejného typu. To vědcům umožní porovnat obě tělesa, o kterých obecně není zatím příliš známo.
Patroclus a Menoetius
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetek tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
113 a 104 km |
P |
4,5-5,9 |
3/2033 |
Po průletu kolem planetky Orus se sonda Lucy přesune z tzv. řeckého kempu trojanů v bodě L4 do trojského kempu v bodě L5. Po čtyřapůlleté cestě se dostane ke dvojici masivních planetek Patroclus a Menoetius. Patroclus by mohl být druhým největším trojanem planety Jupiter po Hektoru.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích