Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo poprvé ve vesmíru vyprodukovat unikátní skupenství hmoty známé jako Boseho-Einsteinův kondenzát. Jde o zvláštní skupenství hmoty, které vzniká při ochlazení atomů plynu na teploty blízké absolutní nule a jejich následném stlačení do velmi hustého kondenzátu. Experiment s označením Matter-Wave Interferometry in Microgravity (MAIUS-1) proběhl už začátkem roku 2017, v magazínu Nature nyní vyšly jeho závěry.
Experiment MAIUS-1 zaštiťovala německá vesmírná agentura DLR a využil sondážní rakety, která vyletěla do vesmíru ze severošvédského vesmírného střediska Esrange. Během šesti minut beztíže, které měl experiment na palubě rakety k dispozici, se vědcům podařilo vyprodukovat Boseho-Einsteinův kondenzát, se kterým následně provedli zhruba stovku experimentů. Boseho-Einsteinův kondenzát je dnes relativně běžně vytvářený ve vědeckých experimentech, gravitace nicméně ovlivňuje zařízení, která kondenzát produkují i provádí následná měření. Aby mohl experiment proběhnout ve vesmíru, znamenalo to jej umístit na raketu, a tak museli vědci miniaturizovat prostředí, ve kterém probíhá.