Francouzským a německým vědcům se podařilo dosáhnout rekordně nízké teploty v laboratorních podmínkách. Pomocí laserů snížili teplotu boseho-einteinova koncentrátu na 38 pikokelvinů. Jde o pouhý zlomek stupně nad absolutní nulou (0 K, -273,15 °C), která představuje nejnižší dosažitelnou teplotu.
Hmota se na Zemi běžně vyskytuje ve třech známých skupenstvích: plynném, kapalném a pevném. Ve vesmíru je nicméně nejčastější čtvrté skupenství (alespoň u viditelné hmoty): plazma. Existují však i další skupenství, patří mezi ně například Boseho-Einsteinův kondenzát (BEC) tvořený bosony při teplotách kolem absolutní nuly. V tomto skupenství jsou pozorovatelné kvantové efekty na makromolekulární úrovni. S první teoretickou zmínkou o BEC přišel indický fyzik Šatendranáth Bose v roce 1925. Poprvé se jej podařilo vyrobit v roce 1995.