Vědecká disciplína, která se věnuje studiu těch nejmenších známých částic a jejich potenciálnímu praktickému využití. Kategorie Částicová fyzika vám nabízí články věnující se jevům od vlnění, přes záření až po chování hmoty.
Francouzským a německým vědcům se podařilo dosáhnout rekordně nízké teploty v laboratorních podmínkách. Pomocí laserů snížili teplotu boseho-einteinova koncentrátu na 38 pikokelvinů. Jde o pouhý zlomek stupně nad absolutní nulou (0 K, -273,15 °C), která představuje nejnižší dosažitelnou teplotu.
Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou dobu pokouší tyto vibrace zastavit (uvést objekt do tzv. základního pohybového módu), aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků atomů. Nyní se vědcům poprvé podařilo zcela zastavit vibrace u velkého objektu, využili k tomu observatoř gravitačních vln LIGO.
Nový teoretický výzkum ukazuje cestu, jak vytvořit první experimentální červí díru. Mohla by vzniknout v laboratoři pomocí nového kvantového přístupu, který vědci označili jako Counterportation. Ta umožňuje přesunout malý objekt v prostoru bez pohybu částic, které jej tvoří.
Po zvýšené aktivitě v letech 2012-2015 dochází v posledních měsících opět k růstu zářivosti blazaru PKS 1424-418. Tento objekt je pravděpodobným zdrojem vzácného vysoko energetického neutrina detekovaného v roce 2012 na Antarktidě. Nejnovější pozorování potvrzují nárůst intenzity záření v gama, optickém i rádiovém spektru.
Vědcům z Fermilabu, Caltech, Harvardu a JPL se podařilo přenést fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 kilometrů. Přiblížili se tak o krok blíže ke kvantovému internetu, ve kterém jsou informace místo bitů přenášeny prostřednictvím qubitů. Fungující kvantový internet umožní propojení kvantových počítačů na dálku a zvýší tak jejich výpočetní kapacitu. Zároveň umožní okamžitou komunikaci mezi počítači prostřednictvím kvantového propojení částic.