V datech z teleskopu Gaia se vědcům podařilo nalézt doposud neznámou strukturu tvořenou nezvykle se pohybujícími hvězdami, která se podobá ulitě šneka. Mohlo by jít o pozůstatky kolize s menší galaxií, která nastala před několika stovkami milionů let a ovlivnila pohyb některých hvězd. Objev byl umožněn unikátní misí evropské vesmírné agentury Gaia, která mapuje hvězdy v naší galaxii, přesně měří jejich polohu a rychlost a postupně vytváří nejpodrobnější mapu našeho nejbližšího vesmírného okolí.
Gaia kontinuálně pozoruje více než miliardu hvězd a přesně měří, kde se nachází a jak se pohybují. Observatoř se nachází v lagrangeově bodu L2 systému Slunce-Země, to znamená, že se nachází z pohledu od Slunce za Zemí s výhledem do hlubokého vesmíru. Jak teleskop putuje se Zemí kolem Slunce, může pozorovat hvězdy v různých částech roku z různých úhlů a využívat tak efektu paralaxy, kdy pozoruje hvězdy s mírně odlišným pozadím. Díky tomuto postupu vzniká nejpřesnější mapa Mléčné dráhy, která v sobě má nejen pozice, ale také pohyby hvězd a jejich další charakteristiky. Právě mezi těmito daty se vědcům podařilo objevit něco, co zatím nikdo neviděl: některé hvězdy se chovají jinak než ostatní a společně vytváří strukturu, která poukazuje na dynamický vývoj naší galaxie. Pozorované hvězdy se nachází nad, nebo pod hlavní rovinou disku galaxie, ve kterém se nachází většina jejích hvězd a vytváří tak zdánlivé vlny podobné těm, které se objeví na vodní hladině, když ji něco naruší. Podle Teresy Antojové z Universitat de Barcelona, která je vedoucím autorem studie v odborném časopise Nature, je struktura velmi zřetelná a připomíná ulitu šneka. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatek interakce Mléčné dráhy a menší galaxie Sagittarius před 200-1 000 miliony let. Galaxie Sagittarius se skládá z několika desítek milionů hvězd (Mléčná dráha má odhadem kolem miliardy hvězd) a je momentálně pohlcována Mléčnou dráhou, její hvězdy jsou začleňovány do masivních spirálních ramen naší mateřské galaxie. Dosavadní závěry o původu této struktury v Mléčná dráze však vycházejí pouze ze simulací a nelze je považovat za finální vyřešení otázky původu změněného pohybu některých hvězd. Další informace budou vědci moci získat z příštího datového releasu z mise Gaia, který je plánovaný na rok 2021. Observatoř Gaia vážící něco přes dvě tuny vyletěla do vesmíru v roce 2013 a letos v dubnu vydala druhý, zpřesněný katalog hvězd v Mléčné dráze (data release 2). Původně měla mise trvat 5 let, ale očekává se její prodloužení o několik dalších let. S rostoucí dobou pozorování budou sbíraná data stále více upřesňovaná a podobných objevů by mohlo přibývat.