Poslední fáze mise Dawn přináší nevídané detaily z trpasličí planety Ceres
18. 07. 2018
Do konce mise vesmírné sondy Dawn zbývá pár měsíců, operátoři očekávají, že jí dojde palivo někdy mezi srpnem a říjnem tohoto roku. V poslední fázi mise obíhá sonda pouhých 35 kilometrů nad povrchem trpasličí planety Ceres a posílá na Zemi snímky s doposud neviděnými detaily. Jedním z hlavních cílů v této fázi mise je kráter Occator, kde se nachází nejzářivější skvrny, které jsou rozesety po povrchu Ceres.
Bílé oblasti na trpasličí planetě Ceres obsahují zejména uhličitan sodný a chlorid amonný, které se zatím neznámými procesy dostávají na povrch. V posledních měsících vědci získávají ze sondy Dawn evidenci o procesech způsobených dopadem meteoritů, sesuvy hornin a také kryovulkanismu. To vše ukazuje na Ceres jako geologicky aktivní těleso, jehož nitro i povrch prochází postupnými změnami a určitým cyklem.
Další nová data však mají ještě následovat, sonda nyní měří gama záření, neutronovou aktivitu a také gravitační pole Ceres.
Po skončení mise, zůstane Dawn na oběžné dráze Ceres, nebude však již aktivní. V průběhu mise bylo zvažováno několik různých zakončení mise, mezi nimi odlet od Ceres a průlet kolem planetek Pallas, nebo Adeona. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že sonda zůstane s trpasličí planetou Ceres při jejím přiblížení Slunci. Dawn zůstane na stabilní oběžné dráze, aby nehrozilo že se s Ceres srazí a způsobí kontaminaci.
Sonda Dawn poslala z velmi nízké oběžné dráhy detailní snímky bílých skvrn na Ceres
4. 7. 2018 Vesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu největšímu přiblížení 385 kilometrů a může se tak zaměřit na detaily na jejím povrchu.
Detailní snímky posílané z Dawn zpátky na Zemi nyní ukazují geologické útvary na povrchu v nevídaném detailu a umožňují tak hlubší studium procesů, které je formují. Kromě optického snímání se Dawn věnuje také infračervenému mapování, které pomáhá odhalit složení jednotlivých úkazů na povrchu.
Jedním z nejzajímavějších míst je kráter Occator, který má ve svém středu výraznou bílou skvrnu, kterých je na povrchu Ceres hned několik. Skvrna uprostřed osmdesátikilometrového kráteru Occator je největší a nejzářivější a byla pojmenována Cerealia Facula.
Podle vědců jsou skvrny na Ceres složeny z depozitů uhličitanu sodného, chloridu amonného a hydrogenuhličitanu amonného, materiálů, které vznikají za přítomnosti vody. Jednou z teorií je, že tyto sloučeniny vznikají ve slané vodě pod povrchem, odkud se dostávají na povrch, kde krystalizují do pozorovaných skvrn.
V následujících týdnech bude Dawn dál zkoumat povrch trpasličí planety Ceres ve velkém detailu a posílat snímky na Zemi. Ke kompletně zmapovanému povrchu tak dostaneme hlubší pohled na konkrétní geologické útvary, které nám napoví více o geologických procesech, které probíhaly a možná doposud probíhají na tomto tajemném objektu mezi Marsem a Jupiterem.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích