Vesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu největšímu přiblížení 385 kilometrů a může se tak zaměřit na detaily na jejím povrchu.
Detailní snímky posílané z Dawn zpátky na Zemi nyní ukazují geologické útvary na povrchu v nevídaném detailu a umožňují tak hlubší studium procesů, které je formují. Kromě optického snímání se Dawn věnuje také infračervenému mapování, které pomáhá odhalit složení jednotlivých úkazů na povrchu. Jedním z nejzajímavějších míst je kráter Occator, který má ve svém středu výraznou bílou skvrnu, kterých je na povrchu Ceres hned několik. Skvrna uprostřed osmdesátikilometrového kráteru Occator je největší a nejzářivější a byla pojmenována Cerealia Facula. Podle vědců jsou skvrny na Ceres složeny z depozitů uhličitanu sodného, chloridu amonného a hydrogenuhličitanu amonného, materiálů, které vznikají za přítomnosti vody. Jednou z teorií je, že tyto sloučeniny vznikají ve slané vodě pod povrchem, odkud se dostávají na povrch, kde krystalizují do pozorovaných skvrn. V následujících týdnech bude Dawn dál zkoumat povrch trpasličí planety Ceres ve velkém detailu a posílat snímky na Zemi. Ke kompletně zmapovanému povrchu tak dostaneme hlubší pohled na konkrétní geologické útvary, které nám napoví více o geologických procesech, které probíhaly a možná doposud probíhají na tomto tajemném objektu mezi Marsem a Jupiterem.