Sonda Dawn poslala z velmi nízké oběžné dráhy detailní snímky bílých skvrn na Ceres

04. 07. 2018

Ceres Dawn Geologie ve vesmíru

Vesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu největšímu přiblížení 385 kilometrů a může se tak zaměřit na detaily na jejím povrchu.

Ceres, Kráter Occator, detail

Obrázek poskládaný z více snímků pořízených orbitální sondou Dawn z výšky 34 kilometrů 22. června 2018.

Image credit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Detailní snímky posílané z Dawn zpátky na Zemi nyní ukazují geologické útvary na povrchu v nevídaném detailu a umožňují tak hlubší studium procesů, které je formují. Kromě optického snímání se Dawn věnuje také infračervenému mapování, které pomáhá odhalit složení jednotlivých úkazů na povrchu.

Jedním z nejzajímavějších míst je kráter Occator, který má ve svém středu výraznou bílou skvrnu, kterých je na povrchu Ceres hned několik. Skvrna uprostřed osmdesátikilometrového kráteru Occator je největší a nejzářivější a byla pojmenována Cerealia Facula. 

Podle vědců jsou skvrny na Ceres složeny z depozitů uhličitanu sodného, chloridu amonného a hydrogenuhličitanu amonného, materiálů, které vznikají za přítomnosti vody. Jednou z teorií je, že tyto sloučeniny vznikají ve slané vodě pod povrchem, odkud se dostávají na povrch, kde krystalizují do pozorovaných skvrn.

V následujících týdnech bude Dawn dál zkoumat povrch trpasličí planety Ceres ve velkém detailu a posílat snímky na Zemi. Ke kompletně zmapovanému povrchu tak dostaneme hlubší pohled na konkrétní geologické útvary, které nám napoví více o geologických procesech, které probíhaly a možná doposud probíhají na tomto tajemném objektu mezi Marsem a Jupiterem.