Data ze sondy Galileo podporují existenci vodních gejzírů na Europě objevených teleskopem Hubble

14. 05. 2018

Europa Voda ve vesmíru Galileo (sonda)

Vědci předpokládají, že pod ledovou slupkou Europy leží globální oceán. Pozorování teleskopem Hubble z roku 2012 naznačovala, že by voda dokonce mohla z povrchu na některých místech tryskat do vesmíru. Toto tvrzení podporují také data naměřená v roce 1997 sondou Galileo, která nyní vědci oprášili a zjišťovali, zda tehdy sonda přece jen nezjistila něco zajímavého. Pokud voda z Europy skutečně tryská do vesmíru, mohlo by být jednoduché analyzovat její složení přímo z oběžné dráhy při některé z budoucích misí.

Europa, Galileo

Snímek ledového měsíce Europa pořízený vesmírnou sondou Galileo, která obíhala planetu Jupiter mezi roky 1995 - 2003.

Image credit: Galileo Project, JPL, NASA; reprocessed by Ted Stryk

Vesmírná sonda Galileo skončila svou misi v roce 2003, doposud však její data přináší nové poznatky o Jupiteru i jeho měsících. Poté, co vědci prošli stará data z této mise a objevili v nich nové poznatky o magnetosféře měsíce Ganymede, přišli s dalšími informacemi, tentokrát o vodě na Europě.

Při nejbližším průletu Galilea kolem Europy v prosinci roku 1997, kdy se sonda přiblížila pod 400 kilometrů od jejího povrchu, byl detekován pokles v intenzitě magnetického pole. Zároveň spektrometr na palubě sondy naměřil krátký ale významný nárůst koncentrace plazmatu. Vědci dnes dokazují, že naměřená data ze sondy jsou konzistentní s modelem, kdy z Europy uniká voda v termálních anomáliích na povrchu.

Už v roce 2012, kdy vesmírný teleskop Hubble zachytil něco, co by se dalo považovat za únik vody z Europy, byli někteří vědci skeptičtí a zůstávají dodnes. Naměřené hodnoty lze vysvětlit i jinými příčinami, například dopadem planetky na ledový povrch Europy. Bude tak třeba vesmírné sondy přímo na místě, která by se na podobné geologické útvary mohla zaměřit zblízka. Naštěstí je plánováno hned několik misí k měsíci Europa:

Europa Clipper (NASA) - sonda, která by obíhala planetu Jupiter a přitom několikrát prolétla kolem Europy. Mapovala by její povrch a bylo by vybráno místo pro přistání modulu při další misi.
Europa Lander (NASA) - následná mise, která by přistála na povrchu měsíce. Mohla by s sebou vést také malou ponorku, která by zkoumala podpovrchový oceán.
JUICE (ESA) - evropská mise zaměřená primárně na Ganymede, sonda by však provedla několik průletů kolem Europy.


Vodní gejzíry na Enceladu
Vodní gejzíry má na svém povrchu ještě nejméně jedno těleso sluneční soustavy: měsíc Enceladus, který obíhá planetu Saturn. Z jeho jižního pólu tryská voda na oběžnou dráhu planety a vytváří tak mlhavý vnější prstenec E. Vesmírná sonda Cassini studovala složení vody, která z Enceladu uniká podobným způsobem jako by mohla dělat budoucí sonda k Europě. Z dát sondy Cassini vyplývá, že i oceán pod povrchem Enceladu je slaný, obsahuje také jednoduché i složitější organické sloučeniny.