Evropská vesmírná sonda Trace Gas Orbiter, která je součástí širšího projektu ExoMars s ruskou vesmírnou agenturou, začala nedávno svou vědeckou misi. V únoru orbitální sonda vstoupila na svou finální oběžnou dráhu kolem planety Mars pomocí manévru, který využil tření v horních vrstvách atmosféry (aerobraking). Nyní obíhá planetu na téměř kruhové oběžné dráze jednou za 2 hodiny. 21. dubna začala rutinní vědecká mise, která zkoumá složení atmosféry planety a hledá původ metanu v atmosféře Marsu. 28. dubna poslala sonda první snímek z oběžné dráhy: pás mající na délku 40 kilometrů z Korolevova kráteru na severní polokouli.
TGO je doposud nejtěžší orbitální sondou u Marsu, společně s přistávacím modulem Schiaparelli vážila 4 332 kilogramů (druhá nejtěžší sonda je americká MAVEN s 2 454 kilogramy). Jde o první fázi mise ExoMars, která by měla za dva roky vyslat k Marsu robotický rover, který aktuálně vyvíjí ESA. Orbitální sonda TGO bude sloužit pro přenos dat z povrchu rudé planety na Zemi.
Primární mise sondy TGO se zaměřuje, jak už název napovídá, na méně zastoupené plyny v atmosféře Marsu. Ta je tvořena hlavně oxidem uhličitým (96 %), obsahuje ale další plyny jako je argon (2 %), dusík (2 %) a stopová množství kyslíku, vodních par a metanu. Právě metan vědce velmi zajímá, měl by se v atmosféře totiž relativně rychle rozpadnout, jeho přítomnost tedy napovídá, že by mohl být čerstvě doplňován. Znamenalo by to, že Mars na aktivní geologické procesy, které metan vytvářejí, nebo vzniká druhou možností: biologickými organismy. Zjistit původ metanu je jeden z hlavních úkolů sondy TGO.
Atmosféru planety Mars zkoumá od roku 2014 také americká orbitální sonda MAVEN, jejím hlavním úkolem je zjistit, co se stalo s původně hustou atmosférou planety.
Více o misi MAVEN
23. 2. 2018 Evropská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) dorazila k planetě Mars už v říjnu roku 2016. Tehdy však vstoupila na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, která ji sice přibližovala až na 200 kilometrů, ale v nejvzdálenějším bodě se nacházela až 98 000 kilometrů od povrchu. Za pomoci tření v horní vrstvě atmosféry potom sonda postupně každé 4 dny zpomalovala a korigovala svou oběžnou dráhu na současnou eliptickou.
Planetu Mars tak teď obíhá celkem šestice orbitálních sond (MRO, Mars Odyssey, Maven, Mangalyaan, Mars Express a TGO). Některé z nich kromě studia planety pod nimi slouží také jako komunikační stanice, které převádí signály z povrchu planety na Zemi. Vstup poslední evropské sondy na oběžnou dráhu Marsu je první fází programu ExoMars, v jehož druhé fázi přistane na planetě robotický rover, tedy pokud se přistání podaří.
Přistát na Marsu totiž není jednoduché. Zatím se to podařilo pouze NASA - pokusy Ruska i Evropy se do dnešního dne nezdařily. Naposledy to bylo s příletem TGO v roce 2016, kdy se o přistání pokusil modul Schiaparelli, který se od orbitální sondy oddělil. Přistávací mechanismus však nepracoval jak měl a sonda se roztříštila o povrch.
Mise ExoMars měla být původně společným projektem ESA a NASA, americká agentura se však z projektu stáhla, aby přesunula finance na vesmírný teleskop JWST. Bylo tedy dohodnuto, že americkou část mise si převezme ruská vesmírná agentura Roskosmos. Ruská strana kromě některých vědeckých instrumentů pro rover i orbitální sondu dodá rakety, které veškerá zařízení vynesou do vesmíru.
Více informací