Na jednání 6. dubna se evropská a ruská strana dohodly na spolupráci při následující evropské misi k rudé planetě. ExoMars v sobě ukrývá hned dvě mise k Marsu, v roce 2016 a 2018, kdy v první části by měla k Marsu doletět orbitální sonda Trace Gas Orbiter a malý přistávací modul, a ve fázi druhé hlavní část mise, evropské robotické vozítko.
Na summitu v italské Neapoli se minulý týden dohodli ministři členských zemí na budoucím vývoji Evropské vesmírné agentury a dali jí několik významných cílů. Prvním z nich je vývoj nástupce rakety Ariane, který dokáže být konkurenceschopný na trhu s dopravou nákladu do vesmíru. Dalším důležitým cílem pro ESA je podílení se na vývoji nové vesmírné lodi NASA, Orion, pro kterou dodá Evropa technologie použité u nákladní lodi ATV.
Evropská vlajková mise k planetě Mars prošla výraznými změnami, ta poslední byla završena 14. března, kdy Ruská vesmírná agentura podepsala spolu s tou evropskou dohodu o spolupráci. ExoMars představuje evropskou snahu dobýt rudou planetu, mise se skládá z několika částí: orbitální sondy, roveru a statického přistávacího modulu. Ruská účast na misi kompletně nahrazuje tu původní americkou, je to ale dobrý nápad, když ruský vesmírný program prochází krizí a to nejen při meziplanetárním průzkumu?
Evropská vesmírná agentura ukončila spolupráci s Ruskem na misi Exomars, důvodem je probíhající ruská invaze na Ukrajinu. Rusko se na misi mělo podílet dopravou roveru Rosalind Franklin na Mars (raketa i přistávací modul) a vyvinulo některé z jeho přístrojů.
Evropská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) dorazila k planetě Mars už v říjnu roku 2016. Tehdy však vstoupila na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, která ji sice přibližovala až na 200 kilometrů, ale v nejvzdálenějším bodě se nacházela až 98 000 kilometrů od povrchu. Za pomoci tření v horní vrstvě atmosféry potom sonda postupně každé 4 dny zpomalovala a korigovala svou oběžnou dráhu na současnou eliptickou.