Část vesmíru je chladnější než druhá: může za to pohyb sluneční soustavy nebo velký třesk?

12. 03. 2018

Velký třesk Raný vesmír

Už delší dobu vědci pozorují mírný gradient při zkoumání vesmírného mikrovlnného pozadí (reliktní záření, cosmic microwave background, CMB), díky kterému se zdá, že vesmír je na jedné straně teplejší než na druhém konci. Astrofyzikové dnes tento fakt přisuzují doplerovu efektu způsobeného pohybem sluneční soustavy vesmírem, který má za výsledek, že ta část vesmíru, ke které se sluneční soustava přibližuje, se zdá být teplejší. Tento jev by ale mohl být projevem skutečně rozdílných teplot v mikrovlnném pozadí, a vědci z University of Southern California přišli na to, jak to změřit.

CMB, z vesmírné sondy WMAP

Obrázek reliktního záření (cosmic microwave background, CMB) reprezentující 9 let pozorování vesmírné sondy WMAP.

Image credit: NASA / WMAP Science Team

Doposud se uvažovalo, že časoprostor se po velkém třesku rozptýlil do existence rovnoměrně a měl by tedy mít v celém vesmíru stejné charakteristiky. Pozorované rozdíly v CMB tak vědci připisují pohybu sluneční soustavy a upravují podle toho také výpočty rychlostí ostatních objektů ve vesmíru.

Pokud by tomu tak ale nebylo a vesmír expandoval nerovnoměrně, je pravděpodobné, že by se to mohlo projevit právě rozdílem v energii mikrovlnného pozadí. To by znamenalo jednak pomalejší sluneční soustavu, ale také úpravu různých dalších čísel. Mohlo by to mít vliv i na několik teorií o tom, co se stalo těsně po velkém třesku.

Při řešení jiného problému přišli Siavash Yasini a Elena Pierpaoli z University of Southern Californiana na to, že frekvence spektra CMB zprůměrovaná napříč celou oblohou bude v obou potenciálních případech rozdílná. Doposud však neexistují dostatečně detailní data pro rozhodnutí, zda je tomu tak, či naopak. Nezbývá tak než čekat na další projekt, který bude CMB mapovat.