Reliktní záření po velkém třesku jak jej zachytila vesmírná observatoř Planck.
Mise evropského mikrovlnného teleskopu Planck trvala od roku 2009 do roku 2013, jejím výsledkem je zatím nejpřesnější mapa reliktního záření, pozůstatku po velkém třesku, které nám napovídá více o vesmíru v jeho nejranější fázi vývoje. Pět let po ukončení mise nyní vědci uvolnili finální data, která ještě o něco zpřesňují původní výsledky. Nic to nemění na závěrech, které z posbíraných dat vyplývají, pro vědce zkoumající vesmír v jeho zárodku však bude možné pracovat s přesnějšími daty.
Už delší dobu vědci pozorují mírný gradient při zkoumání vesmírného mikrovlnného pozadí (reliktní záření, cosmic microwave background, CMB), díky kterému se zdá, že vesmír je na jedné straně teplejší než na druhém konci. Astrofyzikové dnes tento fakt přisuzují doplerovu efektu způsobeného pohybem sluneční soustavy vesmírem, který má za výsledek, že ta část vesmíru, ke které se sluneční soustava přibližuje, se zdá být teplejší. Tento jev by ale mohl být projevem skutečně rozdílných teplot v mikrovlnném pozadí, a vědci z University of Southern California přišli na to, jak to změřit.
Týmu astronomů z Arizona State University se podařilo detekovat signál z nejstarších hvězd ve vesmíru, z doby pouhých 180 milionů let po velkém třesku. Signál je zakomponován v mikrovlnném radiačním pozadí, které prostupuje celým vesmírem, a představuje absorpci zbytkové radiace z počátku vesmíru prvními hvězdami. Výsledky výzkumu vědců vedeným Juddem D. Bowmanem byly publikovány v magazínu Nature.
Planck
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
22. březen 2013
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
