Erupce na nejbližší hvězdě Proxima Centauri by mohly být překážkou v obyvatelnosti jejích planet

Nové prozkoumání loňských pozorování sousední hvězdy Proxima Centauri přivádí vědce k odlišnému závěru - neexistují kolem ní pásy asteroidů, jak se dříve domnívali, místo toho hvězda zažívá intenzivní erupce. Tyto erupce pravděpodobně budou způsobovat neobyvatelnost jakýchkoliv planet v blízkosti této hvězdy. Studie s odlišnými závěry od těch loňských byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Slunce a Alfa Centauri

Slunce a Alfa Centauri Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Centuari, jde o jednu ze tří hvězd systému Alfa Centauri a nachází se 4,22 světelných let daleko. Nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 je od Země vzdálená asi 16 světelných hodin.



Proxima Centauri je nejbližší hvězda Slunci, nachází se pouhých 4,22 světelných let daleko. Právě proto byli vědci nadšeni, když byla u této malé hvězdy objevena planeta Proxima Centauri b, která naznačovala, že by zde mohl být celý planetární systém. Loni v listopadu přišel další objev, když astronomové ohlásili existenci pásu asteroidů podobného tomu mezi planetami Mars a Jupiter v naší sluneční soustavě a dalšího, vzdálenějšího, podobného Kuiperově pásu. 

Nová studie však existenci těchto pásů prachu a planetek popírá. Pozorované chování hvězdy totiž vysvětluje rozdílným způsobem - na hvězdě probíhají silné erupce. V předchozí studii zkoumali vědci data za celé období sledování hvězdy najednou, což jim zakrylo jeden důležitý fakt - zářivost hvězdy v jeden moment vzrostla až tisícinásobně.

Tato erupce proběhla 24. března 2017 a byla až 10x intenzivnější než podobné erupce na Slunci. Pokud jsou tyto erupce běžnou praxí, lze očekávat, že jakákoliv planeta, která jimi bývá ať už více či méně zasažena, by nemohla mít atmosféru nebo oceány, natož život. 

Proxima Centauri je trpaslík typu M, jde o velmi častý typ hvězdy ve vesmíru. Přesto nejsou erupce tohoto typu na těchto hvězdách nijak důkladně prozkoumané. Podle vědců došlo ke změnám v magnetickém poli hvězdy, které urychlily elektrony až k rychlosti světla. Elektrony následně interagovaly s plazmatem hvězdy, což způsobilo záblesk ve většině elektromagnetického spektra.


Informace o hvězdě Alpha Centauri

Vzdálenost od Slunce: 4.4 světelných let
Hvězda Typ hvězdy Hmotnost
hmotností Slunce
Velikost
poloměrů Slunce
Exolanety
Alpha Centauri A Žlutá hvězda 1.1 1.2 0
Alpha Centauri B Oranžová hvězda 0.91 0.9 0
Proxima Centauri Červený trpaslík 0.12 0.2 1
Více o této hvězdě
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

Hvězdu TOI–1278 obíhá nezvykle blízko hnědý trpaslík

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo najít u hvězdy TOI-1278 hnědého trpaslíka o hmotnosti 20 Jupiterů. Hnědých trpaslíků už bylo nalezeno poměrně hodně, ale většinou se jedná o samostatné objekty, hnědý trpaslík jako součást binární hvězdy je úkaz relativně vzácný.

V blízkosti sluneční soustavy se nachází doposud neznámá masivní hvězdokupa

Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci, protože její hvězdy jsou ze Země pozorované společně s jinými v popředí a pozadí, které ke skupině nepatří. K jejímu objevu pomohla až data z evropského teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

V blízkosti středu naší galaxie astronomové objevili proměnlivého červeného obra

Tým astronomů z Velké Británie, Čile a Polska zaznamenal překvapivé chování hvězdy VVV-WIT-08 v blízkosti středu Mléčné dráhy. Zářivost této masivní hvězdy dočasně poklesla natolik, že téměř zmizela z noční oblohy. Vědci si toto chování vysvětlují přítomností dalšího objektu na oběžné dráze hvězdy, který je obklopený diskem nebo oblakem materiálu.

Jak se rodí hvězdy: podívejte se na stimulaci vzniku hvězd z oblaku plynů a prachu

Tým vědců vedený Michaelem Grudićem vyvinul realistickou simulaci zrodu nových hvězd ve vysokém rozlišení. Ve videu můžete vidět vývoj masivního oblaku plynů v čase, kdy v něm postupně dochází k akumulaci materiálu prostřednictvím gravitace a následně i ke vzniku nových hvězd.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Teleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží. Zdroje FRB signálů zkoumané teleskopem Hubble se nachází na okraji pěti spirálových galaxií, z nichž většina je masivní a stále v nich vznikají nové hvězdy. Lze tak vyloučit několik možných zdrojů FRB signálů, naopak nový výzkum podporuje zatím nejpřijímanější teorii - magnetary.