Už od prvního (a jediného) průletu kolem planety Neptun sondou Voyager 2 v 80. letech vědí astronomové o bouřích v její atmosféře. Od průletu této sondy ale dokázal pozorovat detaily v atmosféře tohoto vzdáleného ledového obra pouze vesmírný teleskop Hubble, který v polovině 90. let objevil další tmavé skvrny na Neptunu. Ty se v následujících letech zmenšovaly a zvětšovaly, nebo dokonce úplně zmizely. Ty aktuální jsou pozorované od roku 2015 a zdá se, že i aktuální bouře brzy zmizí.
Podobně jako velká červená skvrna na Jupiteru, jde o anticyklónu, která vysává materiál z hloubi planety do horních vrstev její atmosféry. Právě tento fakt dává astronomům možnost zkoumat jinak zakryté nitro vzdálené planety. Materiál, který se dostává nahoru je pravděpodobně sulfan neboli sirovodík. Vědci zatím neví, jak tyto bouře vznikají, mohlo by však jít o důsledek nestability mezi západními a východními větry. Objekt se však chová jinak, než astronomové očekávali - místo, aby se posouvala směrem k rovníku, míří k jižnímu pólu planety. Dnes musíme spoléhat na teleskop Hubble, jde o jediný přístroj, který dokáže vidět detaily na Neptunu. Více informací poskytne až vypuštění nového teleskopu JWST začátkem roku 2019, který bude výkonnější než Hubble a také bude mít schopnost pozorovat ledové obory v naší sluneční soustavě.