Příští rover NASA, který poletí na Mars zatím ještě nemá jméno, jeho mise však dostává stále jasnější obrysy. Zatím pojmenovaný Mars 2020 by měl za dva roky letět k rudé planetě a bude se velmi podobat svému předchůdci - Curiosity. Jeho úkolem však bude mimo jiné sbírat vzorky hornin, které by se měly časem dostat na Zemi a také hledat známky života odlišným způsobem. Pomoci by mu k tomu měly nové přístroje na palubě a také zkušenosti předchozích misí.
Rozdílů mezi misemi MSL (Mars Science Laboratory - název mise roveru Curiosity) a Mars 2020 je poměrně hodně, začínají už při přistání roveru na povrchu Marsu, laboratoř JPL vyvíjí nový systém pro navigaci nad povrchem Marsu i pro finální přistání, to však bude podobně jako u Curiosity prostřednictvím technologie SkyCrane, při které bude rover spuštěn z raketově poháněného jeřábu. Kola roveru prochází také redesignem, budou odolnější než jsou kola Curiosity, která sice původní primární misi na dva roky vydržela, při prodloužené misi (Curiosity přistálo na Marsu v roce 2012) však dochází k jejich výraznému opotřebení. Rover bude mít také více autonomních procesů při pohybu po planetě. Jedním z hlavních cílů mise Mars 2020 bude sběr vzorků hornin a jejich příprava pro vyzvednutí a dopravu na Zemi. Samotná doprava sice nebude předmětem mise, ale sběr vzorků ano. Rover bude také zkoumat horniny na Marsu v mikroskopickém měřítku a hledat důkazy po vhodných podmínkách pro život v jeho historii a také přímo známky takového života. Ke studii nitra planety by měl pomoci radar. Místo přistání zatím určeno nebylo, ve hře zůstávají tři různá místa, která byla vybrána z předchozích osmi: - kráter Jezero (takto je kráter v angličtině skutečně pojmenován) - Severovýchodní Syrtis - Columbia Hills