Na palubě stratosférické observatoře SOFIA pozorovali astronomové kometu C/2012 K1, která podle dostupných údajů poprvé zamířila z Oortova oblaku do vnitřní sluneční soustavy. Složení komety má vědcům napovědět o podmínkách, které panují v této velmi vzdálené oblasti sluneční soustavy. Data získaná zmíněným pozorováním však neodpovídají tomu, co očekávali. Kometa obsahuje více uhlíku a její ocas je tvořen většími částečkami než jak tomu bylo u předchozích pozorování. Získané údaje pomáhají vědcům zpřesnit naši představu o Oortově oblaku, tato představa bude ještě jasnější po zprovoznění nového vesmírného teleskopu.
Pozorováním komet se astronomové pokoušejí získat více informací o místech, ze kterých pocházejí. Jen jednou za několik let bývá objevena nová kometa, která přichází z Oortova oblaku, který obklopuje sluneční soustavu ve vzdálenosti 50 000 - 200 000 AU od Slunce. Takovou kometou je i C/2012 K1, kterou v roce 2014 pozorovali astronomové na palubě observatoře SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy). U komet, které poprvé zamíří ke Slunci, vědci očekávají složení stejné jako v místě, ze kterého pocházejí - nedošlo u nich totiž ještě k přiblížení ke Slunci, zahřátí a emisi plynů, která vytváří známé koma, nebo ocas komety. U předchozích pozorování komet z Oortova oblaku byly detekovány silikáty v ocasu, ty však u C/2012 K1 chybí. Místo silikátů vědci pozorovali mnohem více uhlíku a větší kusy hornin. Výsledky pozorování byly publikovány v roce 2015 v magazínu Astrophysical Journal. Na základě těchto výsledků se chtějí vědci zaměřit na další, vzdálenější komety z Oortova oblaku a zjistit jejich složení. K tomu jim pomůže nový vesmírný teleskop Jamese Webba, který by měl vyletět do vesmíru v roce 2018 nebo 2019. Tým, který prováděl pozorování s observatoří SOFIA už požádal o alokovaný čas na doposud nevypuštěném následníku Hubblova teleskopu.