Skupina výzkumníků z univerzit v Groningenu (NED), Neapole (ITA) a Bonnu (GER) přišla s metodou s jejíž pomocí nachází nové kandidáty pro gravitační čočky v datech z dřívějších pozorování teleskopů. Jejich algoritmus je stejný jako používají společnosti Google, Facebook nebo Tesla, jde o konvoluční neurální síť pro rozpoznávání objektů v obrázcích. S pomocí nových gravitačních čoček bude možné pozorovat velmi vzdálené objekty ve vesmíru.
Gravitační čočky představují okna do vzdáleného vesmíru, kdy díky masivní gravitaci jednoho vesmírného objektu dochází k zakřivení světelných paprsků a zvětšení obrazu ještě vzdálenějšího objektu, podobně jako například u běžné lupy. Astronomové tak mohou pozorovat světlo z extrémně vzdálených objektů. Algoritmus nejprve identifikoval 761 objektů, které by mohly odpovídat popisu gravitační čočky. Po následné revizi astronomy zbylo na 56 finálních objektů, které budou nyní prověřeny výkonným teleskopem, například Hubblem. Během automatického procesu byly navíc identifikovány dvě už známé gravitační čočky. Avšak třetí, nejmenší, už algoritmu unikla, nebyl pro ni dostatečně "vytrénován". Plánem vědců je nyní tento proces zdokonalit a naučit jejich umělou inteligenci rozpoznávat i menší, ne až tak zřejmé, objekty. Ve finální podobě by nemělo být vůbec potřeba lidské inspekce detekovaných kandidátů. Podle vědců, kteří se tohoto výzkumu účastnili, bude využití neurálních sítí v astronomii v budoucnu běžné. Moderní teleskopy dokáží generovat nepřeberné množství dat, která je třeba analyzovat a hledat v nich různé objekty - od exoplanet přes nové hvězdy nebo galaxie až po gravitační čočky.