Astronomové v posledních letech bedlivě sledují střed Mléčné dráhy, nachází se tam totiž supermasivní černá díra Sagittaruis A*. Kolem ní rotují další masivní objekty a vědci se chtějí jejich pozorováním dozvědět více o černé díře, která je svou gravitací ovlivňuje. Jedním z takových objektů je G2, o němž si astronomové původně mysleli, že jde o masivní vodíkový oblak, jeho chování při přiblížení ke středu galaxie letos v létě však napovídá něčemu zcela jinému.
Černé díry prakticky není možné pozorovat, protože - jak už název napovídá - nejsou vidět. Co ale pozorovat lze, je chování objektů zachycených v gravitačním poli černých děr. Hvězdy, které obíhají černé díry podobně jako planety své hvězdy, při přiblížení ke středu galaxie zrychlují a následně zase zpomalují. Vědci se také domnívají, že dopad hmoty na horizont události vytváří silné energetické záření, které zachycují teleskopy. U objektu G2 astronomové očekávali, že při přiblížení k černé díře dojde k jeho roztrhání. To se ale nestalo a objekt se dnes od středu galaxie opět vzdaluje (dnes při pozorování ze Země, k události už samozřejmě dávno došlo, protože střed galaxie je od nás vzdálen přes dvacet tisíc světelných let). Podoba objektu se však nezměnila tak, jak by astronomové očekávali o oblaku vodíku. G2 zůstal víceméně pohromadě, a to vede vědce k závěru, že by mohlo jít o masivní hvězdu, která vznikla spojením dvou složek binární hvězdy. Podmínky, které ve středu galaxie panují jsou doslova extrémní. Gravitace supermasivní černé díry deformuje své okolí a ovlivňuje tamní tělesa způsobem tak, že mohou vznikat masivní, rychle obíhající hvězdy. Tou je zřejmě i G2, podle vědců došlo ke kolizi dvou hvězd, které byly součástí jednoho páru, přičemž vznikla nová, masivnější hvězda, zahalená do obřího oblaku hmoty, kterou vědci nyní pozorují. Právě Masivní hvězda by se totiž při mohla průletu kolem černé díry chovat tak, jak bylo zachyceno teleskopy.