Nový pohled na zbytkovou radiaci po velkém třesku, vesmír je o pár milionů let starší a rozpíná se pomaleji

Evropská vesmírná agentura zveřejnila mapu vesmíru, která byla poskládána z pozorování vesmírného teleskopu Planck. Jde o mapu, na které je zobrazeno tzv. reliktní záření, tedy zbytkovou radiaci, která vznikla krátce po velkém třesku a do dnešního dne představuje jednu z možností jak zkoumat počátky vesmíru. Nová mapa obsahuje více detailů než ty předchozí a obsahuje některé prvky, které vědci doposud neumí vysvětlit. Zpřesnění měření má také za následek korekci v předpokládaném stáří vesmíru a jeho složení.

Cosmic microwave background

Cosmic microwave background Reliktní záření po velkém třesku jak jej zachytila vesmírná observatoř Planck.



Cosmic microwave background (CMB)
Reliktní záření (nebo také CMB - vesmírné mikrovlnné záření) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru rovnoměrně ze všech směrů. Podle současných kosmologických teorií mělo vzniknout asi 380 tisíc let po velkém třesku, v momentě, kdy došlo k oddělení hmoty a energie a vzniku prvních atomů. Na první pohled je toto záření ve vesmíru rovnoměrně rozloženo, s rostoucí citlivostí teleskopů ale vědci identifikují stále detailnější odchylky v teplotě, které nakonec vedly k vytvoření galaktických struktur. V době vzniku záření měl vesmír teplotu asi 2700 °C, tato teplota však postupně klesla až téměř k absolutní nule a vlnová délka záření se rozpínáním vesmíru prodloužila až na mikrovlny. Jeho studiu se věnovaly čtyři vesmírné teleskopy: sovětský Relikt-1, americký COBE a WMAP a nejčerstvěji od roku 2009 také evropský teleskop Planck.
Stáří a struktura vesmíru
Zkoumáním reliktního záření vědci určují hned několik různých konstant a teorií, které popisují vesmír. Nová detailní měření tak umožňují zpřesnit nejen obraz z počátků vesmíru, ale také rychlost jeho rozpínání, stáří nebo strukturu. Podle nových měření je tak vesmír o asi 50 milionů let starší, aktuálně se odhaduje na 13,798 ± 0,037 miliardy let. Jeho rozpínání se zase zpomalilo, tento údaj je představován hubblovou konstantou, jejíž nová hodnota je 67,15 kilometrů za sekundu na jeden megaparsek. Došlo také ke změně rozložení hmoty ve vesmíru: přibylo běžné hmoty (z původních 4,5 % na nových 4,9 %), přibylo také temné hmoty, která vysvětluje příliš rychlou rotaci galaxií, (22,7 > 26,8 %), naopak ubylo temné energie, která souvisí právě s rozpínáním vesmíru a hubblovou konstantou, (72,8 > 68,3 %).
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Velký třesk

První hvězdy se ve vesmíru rozzářily kolem 300 milionů let po velkém třesku

Podle nové studie, kterou publikoval vědecký tým vedený Nicolasem Laporteem, začaly první hvězdy ve vesmíru zářit 250 - 350 milionů let po velkém třesku. Jejich analýza dál naznačuje, že první galaxie by měly být natolik zářivé, že by je měl být schopen pozorovat vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který má už letos na podzim nahradit dosluhující Hubblův teleskop.

celý článek

Teoretické částice axiony by mohly představovat pozůstatky z počátků vesmíru

Nejstarší detekovaný signál ve vesmíru je dnes reliktní záření, které tvoří radiační pozadí napříč vesmírem v mikrovlnách. Pochází z období 400 tisíc let po Velkém třesku a představuje unikátní způsob jak zkoumat historii našeho vesmíru. Jak ale prozkoumat období bezprostředně po Velkém třesku? Podle nové studie by to mohlo jít prostřednictvím dnes teoretických částic - axionů.

celý článek

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

celý článek

Observatoř velikosti celé galaxie ukazuje astronomům náznaky gravitačních vln vzniklých při velkém třesku

Prostřednictvím sítě International Pulsar Timing Array (IPTA) vědci z celého světa pátrají po gravitačních vlnách, které jsou ozvěnou velkého třesku. Podle teorie by takové gravitační vlny měly vytvářet šum na pozadí, který prostupuje celým vesmírem.

celý článek

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek

Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci

Analýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.

celý článek

Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí

Tým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek