Devět astrofyzikálních misí NASA bylo prodlouženo a bude nadále pokračovat ve výzkumu vesmíru

Americká vesmírná agentura rozhodla 3. dubna o prodloužení devíti ze 14 misí poté, co dostala doporučení panelu odborníků, který zasedal v únoru. Vesmírné mise mají většinou několik fází, nejdůležitější je ta primární, na kterou je plánován hlavní výzkum, pak ale často následuje sekundární fáze, která v omezeném provozu ve výzkumu pokračuje. O tom, jak dlouho bude která mise trvat rozhoduje jednak technický stav vesmírného plavidla a také ochota utrácet za jeho provoz peníze.



Vzhledem k tomu, že výroba nových vesmírných sond a jejich doprava do vesmíru není zrovna levná, dochází k prodlužování vesmírných misí poměrně často. Zářným příkladem je robotický rover Opportunity, který na Marsu přistál v roce 2004, a jeho mise měla trvat zhruba 90 dní. Doslova nerozbitné vozítko ale funguje do dnešního dne a sbírá stále nové informace o rudé planetě.

Rozhodnutí o prodloužení astrofyzických misí přichází většinou jednou za dva roky. Mezi mise, které by měly nadále sbírat nové poznatky o vesmíru patří:
  • Hubble - 1990 - naposledy byl Hubblův teleskop upgradován v roce 2009
  • Chandra - 1999 - rentgenový teleskop
  • XMM Newton - 1999 - evropský rentgenový teleskop s podporou NASA
  • Spitzer - 2003 - infračervený teleskop
  • Swift - 2004 - teleskop na detekci gamma záření
  • Suzaku - 2005 - japonský rentgenový teleskop s podporou NASA
  • Fermi - 2008 - teleskop pro detekci gamma záření
  • Kepler - 2009 - teleskop sloužící pro hledání exoplanet
  • Planck - 2009 - evropský teleskop s podporou NASA
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Vesmírné sondy

Dvě evropské sondy se chystají proletět kolem Venuše jen několik hodin po sobě

Vesmírné sondy Solar Orbiter a BepiColombo míří do vnitřní části sluneční soustavy a pro svoji cestu používají gravitační asistenci Venuše. Sondy 9. a 10. srpna proletí kolem sousední planety pouhých 33 hodin od sebe a téměř se potkají. Unikátní událost poskytuje také příležitost pro vědce - budou moci studovat planetu hned ze tří stran v jednu chvíli, u planety se totiž nachází také japonská sonda Akatsuki.

celý článek

Vesmírná sonda Lucy je připravena k převozu na Floridu, odkud v říjnu odletí k planetkám na oběžné dráze Jupitera

Vesmírná sonda Lucy, jejímž cílem jsou trojánské planetky Jupiteru, se připravena na svůj let k největší planetě sluneční soustavy. Sonda byla v uplynulých dnech zabalena a připravena pro převoz z Lockeheed Martin do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Odtud se v říjnu vydá na dlouhou cestu až k oběžné dráze planety Jupiter.

celý článek

Čínský rover Zhurong už na Marsu urazil přes půl kilometru, jeho mise má trvat 3 měsíce

Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi nové fotografie. Mezi těmi posledními jsou písečné duny a také padák, který jej na povrch planety dopravil.

celý článek

Sonda JUICE k planetě Jupiter podstoupila simulaci extrémních podmínek v obřím zařízení LSS

Evropská vesmírná sonda JUICE úspěšně prošla další testovací fází, ve které úspěšně zvládla testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C a silně radiační prostředí. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů, která je pro tyto účely největším zařízením v Evropě, prošla kromě teplotních testů také vakuem.

celý článek

K Marsu zamíří dvě malé sondy na komerční sondě Photon od společnosti Rocket Lab

Společnost Rocket Lab vyhrála kontrakt NASA na výrobu dvojice vesmírných sond EscaPADE k Marsu. Rocket Lab poskytne tělo vesmírných sond, které bude založeno na Photonu - kostře, kterou chce firma nabízet svým klientům. Cílem mise EscaPADE je studium interakce atmosféry Marsu a slunečního větru a do vesmíru. Start mise je zatím plánovaný na rok 2024, kdy bude Mars v blízkosti Země při svém oběhu kolem Slunce.

celý článek

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země udržuje už 2 roky pouze pomocí slunečního svitu

Nezisková organizace Planetary Society označila misi Lightsail-2 za úspěch už v roce 2019, kdy bylo zřejmé, že sluneční svit ovlivňuje její pohyb. Solární plachetnice byla vynesená do vesmíru raketou Falcon Heavy a od té doby se na oběžné dráze Země udržuje pouze pomocí slunečního záření. Nyní, po dvou letech ve vesmíru, solární plachetnice pořád funguje a má na to, vydržet ještě déle.

celý článek

Prach zanáší solární panely sondy InSight na Marsu, mohlo by to ohrozit pokračování mise

Prach, který usedá na solární panely stacionární sondy InSight, výrazně snížil množství generované energie. Kvůli jejímu nedostatku je nutné vypínat některé přístroje sondy a v budoucnu by to mohlo vést až k ukončení mise. Sonda InSight přistála na Marsu koncem roku 2018 a její primární vědecké mise měla trvat 2 roky. Zařízení je nicméně stále v pořádku a NASA dosud počítala s fungováním sondy minimálně do konce roku 2022.

celý článek