Rusko chce mít do 5 let nukleární iontový pohon pro meziplanetární mise ve vesmíru

05. 04. 2012

Vesmírný pohon Vesmírné sondy Roskosmos

Hlavním problémem současných iontových pohonů je zdroj elektřiny, kterým jsou většinou solární panely. Ve větších vzdálenostech od Slunce ale jejich efektivita výrazně klesá a tak vědci hledají způsob, jakým pohánět vesmírné sondy ve vnější části sluneční soustavy. Odpovědí na tuto otázku je pro ruskou vesmírnou agenturu nukleární výroba elektřiny, s jejíž pomocí jsou urychlovány ionty xenonu, které pohánějí sondu kupředu.

Malá nukleární elektrárna by měla sondě dodávat výkon 100-150 kilowatt což je pro iontový pohon dostačující. Doposud využívaly vesmírné sondy při misích daleko od Slunce tzv RTG (Radioisotope Thermoelectric Generator), ty však nejsou součástí pohonu, poskytují pouze elektřinu pro systémy na palubě. Takto fungují jak staré vesmírné sondy Voyager, tak například Cassini u Saturnu, nebo New Horizons směřující do Kuiperova pásu.

V současnosti ruští inženýři testují několik různých variant paliva, které bude založeno na xenonu. První testy nového pohonu by měly proběhnout už za 2 roky a celý motor by měl být připraven v roce 2017. První mise, na kterou by se měl vydat ale zřejmě proběhne až v roce 2025.