Observatoř IBEX zkoumá neutrální částice přicházející z mezihvězdného prostoru

02. 02. 2012

Sluneční soustava IBEX Voyager

Magnetická bublina obklopující sluneční soustavu úspěšně zabraňuje nabitým částicím mezihvězdného média (interstellar medium) ve vniknutí dovnitř systému mezi planety. Dovolí ale proniknout neutrálním částicím, jejichž počet protonů a elektronů je vyrovnaný a jejich zkoumáním se pokouší vesmírná sonda IBEX zjistit více o prostoru za hranicemi heliosféry.

Heliosheath

deformace magnetického pole Slunce na okraji sluneční soustavy objevené s pomocí přístrojů vesmírných sond Voyager 1 a Voyager 2

Image credit:

Observatoř IBEX (Interstellar Boundary Explorer) už od roku 2008 zkoumá z oběžné dráhy Země slupku sluneční soustavy, která je proudem mezihvězdných plynů formována do protáhlého tvaru kapky. Za každý rok nasnímá IBEX celou hvězdnou oblohu jednou a vždy v únoru je namířena směrem, ve kterém může detekovat neutrální částice pocházející z mezihvězdného prostoru. Letošní pozorování jsou už třetí v řadě a poskytují zatím nejvíce informací o prostředí, kam se ještě nikdo nepodíval.

Mezihvězdné médium je směs plynů, které se nacházejí mezi jednotlivými hvězdnými soustavami v galaxii. Jak naše sluneční soustava rotuje kolem jádra galaxie, vytváří rázovou vlnu, která způsobuje protáhnutí heliosféry do podélného tvaru. Ze směru, kterým slunce se svým systémem planet putuje, přichází do nitra soustavy neutrální částice z mezihvězdného plynu, ve kterém našli astrofyzikové atomy vodíku, helia, neonu a kyslík.

Měření observatoře IBEX ukazují, že zatímco na každých 20 atomů neonu připadá ve vnitřku sluneční soustavy 111 atomů kyslíku, vně heliosféry je to jen 74 atomů kyslíku. Co to znamená zatím vědci neví, tato pozorování mohou mít několik vysvětlení. Jedním z nich je, že sluneční soustava vznikla v části vesmíru s jiným složením, další možností může být vázání atomů kyslíku v granulích hvězdného prachu, což jim zabraňuje volnému cestování galaxií.

Kromě vesmírné sondy IBEX zkoumají okraj sluneční soustavy také dvojčata Voyager 1 a Voyager 2. Obě sondy se vydaly na cestu do vnější části sluneční soustavy už v 70. letech, dnes prolétají regionem, který tvoří hranici mezi sluneční soustavou a mezihvězdným prostorem.