Osm nových vesmírných lodí, které vás vynesou na oběžnou dráhu, odkdy budou létat do vesmíru?

28. 10. 2011

Vesmírné lodě Lety do vesmíru Shenzhou Dragon Starliner Dream Chaser Orion Orel

Nová éra naší civilizace je za rohem, už během několika let by se měly otevřít dveře hangárů a první komerční lodě odstartují na cestu do vesmíru. Na rozdíl od utopických plánů dřívějších dekád ovlivněných euforií způsobenou přistáním astronautů na Měsíci, jsou nynější očekávání reálnější, několik nových vesmírných lodí už totiž prochází testováním a další jsou ve vývoji.

Shenzhou (Šen-čou)

Shenzhou je čínská vesmírná loď pro tři členy posádky.

Image credit:

Doposud byla cesta do vesmíru možná pouze s jednou ze tří vládních agentur: americkou, ruskou a nově také čínskou, žádný jiný stát ani organizace nedisponují možností vyslat astronauty do vesmíru. To se ale brzy změní, protože k těmto třem vesmírným mocnostem se hodlá brzy připojit Indie a také několik soukromých společností z USA.


2012: Shenzhou (Čína)
Shenzou je vesmírný program Čínské lidové republiky, který začal teprve v roce 2003. Vesmírná loď Shenzhou připomíná tak trošku ruský sojuz, je však mnohem větší, sestává ze tří modulů, orbitálního, návratového a servisního modulu.

V roce 2003 se Čína stala třetí zemí na světě, která vyslala do vesmíru své astronauty. Od té doby proběhly ve vesmírné lodi Shenzhou ještě další dvě pilotované mise a další je naplánovaná na rok 2012. Po prvním letu čínského astronauta na oběžnou dráhu následovala v roce 2008 první operace ve volném prostoru. Příští rok se astronauti poprvé pokusí zakotvit loď Shenzhou u orbitální laboratoře Tiangong-1.
Další zprávy o čínském vesmírném programu

2014: Dragon (SpaceX)
Vesmírná loď Dragon se stala v roce 2010 první soukromou lodí, která dosáhla oběžné dráhy a vrátila se v pořádku zpět na Zemi. Od té doby se inženýři SpaceX připravují na další orbitální test, tentokrát Dragon automaticky zakotví u ISS. Tato operace byla původně naplánovaná na letošní podzim, po nehodě progressu a následném narušení rotace posádky a nepříliš souhlasnému stanovisku ruské části mise ISS, je teď ale termín startu Dragonu nejístý. Už od příštího roku by ale podle plánů měla robotická verze Dragonu zásobovat ISS potravinami a dalšími zásobami.

Elon Musk, CEO SpaceX, letos na jaře prohlásil, že první astronauti odstartují s Dragonem za tři roky, tedy v roce 2014. Na aktuální verzi Dragonu je potřeba ještě udělat nutné modifikace pro transport posádky. Jde hlavně o bezpečnostní systémy a navigaci. S dále modifikovanou verzí hodlá SpaceX létat dokonce i na Mars, podle tiskových prohlášení společnosti bude umět Dragon přistát na jakémkoliv tělese sluneční soustavy.
Další zprávy ze společnosti SpaceX

2015: CST-100 (Boeing)
O nabídku NASA na dopravu astronautů na ISS se přihlásila také společnost Boeing se svým projektem CST-100. Boeing je už ostříleným hráčem ve vesmírném průmyslu a pro NASA už vyrobil spoustu zakázek. CST-100 bude sloužit výhradně pro dopravu až 7-členné posádky na ISS, případně na další orbitální stanice na oběžné dráze Země. Na orbitě bude moci zůstat celých 7 měsíců a samotný modul bude moci být použit až 10x.

První nepilotovaný test s raketou Atlas V plánuje Boeing už v roce 2014. Pokud vše půjde podle plánů, běžný transport posádky na oběžnou dráhu chce společnost zahájit v roce 2015.
Další zprávy o CST-100

2015: Dream chaser (Sierra Nevada Corporation)
Sierra Nevada Corporation (SNC) se do programu NASA CCDev2 přihlásila se svým projektem Dream Chaser, který vychází z několika zrušených konceptů raketoplánů z Ameriky a Ruska. Se sedmi členy posádky by měl být malý raketoplán Dream Chaser vynášen na oběžnou dráhu raketou Atlas V.

Poslední plány SNC hovoří o cílovém roce začátku běžných operací 2015. Aktuálně je naplánovaný test prototypu v atmosféře, který by měl proběhnout v roce 2012. V rámci testu bude prototyp za pomoci letadla WhiteKnightTwo vynešen do výšky zhruba 14 kilometrů a upuštěn k přistání, čímž bude simulován vstup do atmosféry.
Další zprávy o raketoplánu Dream Chaser

2016: Orion / MPCV (NASA)
Orion původně vznikl jako součást amerického vesmírného programu Constellation, byl však zrušen a nahrazen jiným konceptem MPCV (Multi-Purpose Crew Vehicle), který je na Orionu z velké části založen. MPCV vyvíjí společnost Lockheed Martin pro NASA a měl by sloužit hlavně pro lety astronautů za hranici oběžné dráhy Země, konkrétně k Měsíci, Marsu a asteroidům. Zároveň by měl modul sloužit jako záložní dopravní prostředek pro astronauty i zásoby na ISS.

První nepilotovaný testovací let MPCV je naplánován na rok 2013 na raketě Delta IV Heavy (mise OFT-1). Do běžného využívání pro pilotované mise NASA by se měl první MPCV dostat podle aktuálních plánů v roce 2016. Orion by se měl do vesmíru dostávat s pomocí raketového systému SLS (Space Launch System), který aktuálně NASA vyvíjí.
Další zprávy o vesmírné lodi Orion

2016: ISRO Orbital Vehicle (ISRO)
Pozadu nezůstává ani Indie, která od roku 2006 vyvíjí vlastní systém pro dopravu posádky na nízkou oběžnou dráhu, projekt je prozatím pojmenovaný ISRO orbital vehicle. Třítunová kapsle vynese na oběžnou dráhu dvoučlennou posádku, která bude moci zůstat ve vesmíru 7 dní, poté přistane v oceánu. Modifikovaná verze by následně měla být schopná zakotvení s dalšími moduly ve vesmíru.

První nepilotovaný test by měl proběhnout už v roce 2013 a následovat by měl začátek indických letů do vesmíru. Indická vláda v únoru 2009 schválila indický vesmírný program, který počítá s prvním startem astronautů do vesmíru v roce 2016.
Další zprávy o indickém vesmírném programu

2018: Rus / PPTS (Roskosmos)
Rusko dnes disponuje jedinou vesmírnou lodí, která pravidelně létá s astronauty k ISS. Sojuzy byly navržené už v 60. letech a s různými modifikacemi létají dodnes. Následovník sojuzu byl vybírán dlouhá léta, poslední neúspěšnou variantou byl společný projekt CSTS s ESA, který byl stejně jako ostatní zavržen. Aktuálně vyvíjí Roskosmos vesmírnou loď přezdívanou Rus, která nese oficiální označení PPTS (Prospective Piloted Transport System) / PTK NP (Pilotiruemyi Transportny Korabl Novogo Pokoleniya).

V plánu je několik variant lodi, ta s cílem na oběžné dráze Země by měla mít 12 tun a vynášet šestičlennou posádku a půl tuny zásob. Čtyřčlenná posádka by pak mohla s 16,5 tun těžkou lunární verzí letět na 14denní misi k Měsíci, nebo zůstat zakotvená u lunární orbitální stanice (LOS) až 200 dní. První lety s posádkou by mohly proběhnout už v roce 2018.
Další zprávy o ruském vesmírném programu

New Shepard (Blue Origin)
Další soukromou americkou společností, která vyvíjí vlastní vesmírný dopravní prostředek je Blue Origin. Z továrny v Texasu už vyjelo několik prototypů, které inženýry přibližují stále více vesmírné lodi New Shepard, s unikátním designem. New Shepard bude vertikálně startovat i přistávat a to všechno s jediným stupněm, nebo s více, když bude potřeba.

Blue Origin se účastní programu CCDev (Commercial Cargo and Crew Development) a obdržela od NASA celkem přes 25 milionů dolarů na vývoj opakovatelně použitelného pohonného systému a bezpečnostního systému Launch Escape System (LES). Datum prvního startu New Shepard ale nebylo oznámeno, inženýři zatím pouze testují prototypy pohonného systému v atmosféře.
Další zprávy ze společnosti Blue Origin