Předpokládaný start | Cíl | |
---|---|---|
Venus Life Finder Mission 1 | 2025 | Venuše |
Shukrayaan-1 | 29. 3. 2028 | Venuše |
DAVINCI+ | 2029 | Venuše |
Venera-D | 1. 11. 2029 | Venuše |
VERITAS | 2031 | Venuše |
EnVision | 2031 | Venuše |
Mise | Start | Status |
---|---|---|
Venera 1 | 12. 2. 1961 - 19. 2. 1961 | Ukončená: Neúspěch |
Venera 2 | 12. 11. 1965 - 1. 2. 1966 | Ukončená: Neúspěch |
Venera 3 | 16. 11. 1965 - 1. 3. 1966 | Ukončená: Neúspěch |
Venera 4 | 12. 6. 1967 - 18. 10. 1967 | Ukončená: Úspěch |
Venera 5 | 5. 1. 1969 - 16. 5. 1969 | Ukončená: Úspěch |
Venera 6 | 10. 1. 1969 - 17. 5. 1969 | Ukončená: Úspěch |
Venera 7 | 17. 8. 1970 - 15. 12. 1970 | Ukončená: Úspěch |
Venera 8 | 27. 3. 1972 - 22. 7. 1972 | Ukončená: Úspěch |
Venera 9 | 8. 6. 1975 - 22. 3. 1976 | Ukončená: Úspěch |
Venera 11 | 9. 9. 1978 - 1. 2. 1980 | Ukončená: Úspěch |
Venera 12 | 14. 9. 1978 - 18. 4. 1980 | Ukončená: Úspěch |
Venera 13 | 30. 10. 1981 - 25. 4. 0198 | Ukončená: Úspěch |
Venera 14 | 4. 11. 1981 - 9. 4. 1983 | Ukončená: Úspěch |
Venera 15 | 2. 6. 1983 - 5. 1. 1985 | Ukončená: Úspěch |
Venera 16 | 7. 6. 1983 - 13. 6. 1985 | Ukončená: Úspěch |
Magellan | 4. 5. 1989 - 13. 10. 1994 | Ukončená: Úspěch |
Venus Express | 9. 11. 2005 - 18. 1. 2015 | Ukončená |
Ze statisíců známých planetek ve sluneční soustavě obíhá zhruba jen 20 zcela uvnitř oběžné dráhy naší planety. Astronomové nyní našli první planetku, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše. Jde zároveň o druhé nejbližší známé přírodní těleso ke Slunci, tím nejbližším je planeta Merkur.
Venuše je zhruba stejně velká jako Země, měla by mít i podobné složení. Na rozdíl od Země má ale velmi hustou atmosféru, skrz kterou se dá jen těžko prohlédnout až k povrchu a vidět na vlastní oči jak povrch skutečně vypadá. Vědce velmi zajímá, zda je sousední planeta stále geologicky aktivní a zatím největší argument přinesla ze záhrobí evropská orbitální sonda Venus Express, která ukončila svou misi koncem loňského roku.
Každých jedenáct let prochází Slunce cyklem, během kterého nastává solární minimum a solární maximum - období snížené a zvýšené sluneční aktivity. Vědci nyní přišli na to, co by tento cyklus mohlo způsobovat, a k jejich překvapení nejde o vnitřní procesy hvězdy, ale o planety, které ji obíhají. Konkrétně o Venuši, Zemi a Jupiter, které mají ovlivňovat atmosféru Slunce, když se jednou za jedenáct let seřadí do řady a spojí své gravitační síly.
Na manévry, které by pomohly udržet orbitální sondu Venus Express na vyšší oběžné dráze, nevyšlo palivo. Sonda teď nemá dostatek paliva, aby se udržela na oběžné dráze a bude postupně klesat až nakonec shoří v husté atmosféře Venuše. Solární panely sice stále mohou dodávat energii přístrojům na palubě, sonda však potřebuje palivo pro své trysky, aby se mohla napozicovat směrem k Zemi a odeslat data. Končí tak úspěšná evropská mise k naší sousední planetě, která teď zůstane nějakou dobu osamocená, bez aktivní lidské přítomnosti.
Na stejné oběžné dráze, jakou má planeta Venuše, se nachází prstenec tvořený prachovými částicemi, které společně s planetou obíhají Slunce. Podobný prstenec byl objeven koncem loňského roku také u planety Merkur. A už dříve byl identifikován také prstenec prachu na oběžné dráze Země. Každý z těchto prstenců však mohl vzniknout jiným způsobem, ten u Venuše by podle nové studie mohl pocházet z doposud nepozorovaných planetek, které by se u této planety mohly nacházet.