Vesmírná orbitální sonda Evropské vesmírné agentury ESA od roku 2006 krouží kolem druhé planety sluneční soustavy a snímá její povrch.
Mise | Start | Status |
---|---|---|
Venus Express | 9. 11. 2005 - 18. 1. 2015 | Ukončená |
Venuše je zhruba stejně velká jako Země, měla by mít i podobné složení. Na rozdíl od Země má ale velmi hustou atmosféru, skrz kterou se dá jen těžko prohlédnout až k povrchu a vidět na vlastní oči jak povrch skutečně vypadá. Vědce velmi zajímá, zda je sousední planeta stále geologicky aktivní a zatím největší argument přinesla ze záhrobí evropská orbitální sonda Venus Express, která ukončila svou misi koncem loňského roku.
Venuše, na rozdíl od Země nebo Jupiteru, nedisponuje globálním magnetickým polom, které planetu chrání před slunečními větry. Horní vrstvy husté atmosféry Venuše však dokáží zpomalovat odrážet některé částice, čímž vytváří slabou indukovanou magnetosféru. Vědci teď poprvé objevili důkaz, že se i na Venuši v tomto zmenšeném magnetickém poli objevují tzv. magnetická přepojení, doposud pozorovaná pouze u Merkuru, Země, Jupiteru a Saturnu.
Na manévry, které by pomohly udržet orbitální sondu Venus Express na vyšší oběžné dráze, nevyšlo palivo. Sonda teď nemá dostatek paliva, aby se udržela na oběžné dráze a bude postupně klesat až nakonec shoří v husté atmosféře Venuše. Solární panely sice stále mohou dodávat energii přístrojům na palubě, sonda však potřebuje palivo pro své trysky, aby se mohla napozicovat směrem k Zemi a odeslat data. Končí tak úspěšná evropská mise k naší sousední planetě, která teď zůstane nějakou dobu osamocená, bez aktivní lidské přítomnosti.
Přesto, že Venuše byla po dlouhou dobu považována za sesterskou planetu k Zemi, ve skutečnosti je velmi odlišná. Podoba končí u zhruba stejné velikosti a vzdálenosti od Slunce, na Venuši je ale 100x vyšší teplota, hustá atmosféra plná toxických kyselin a žádné magnetické pole. Bez magnetického pole není planeta chráněna před slunečními větry, které tak pronikají až na povrch kde se projevují různými způsoby, jedním z nich jsou anomální horké proudy (hot flow anomaly, HFA), které dokáží obrátit směr nabitých subatomárních částic ze Slunce a poslat zpátky.
Na setkání vědců z NASA zabývajících se Venuší zaznělo, že NASA ve svém průzkumu sluneční soustavy opomíjí druhou planetu od Slunce. Setkání VEXAG (Venus Exploration Analysis Group) se konalo nedaleko Washingtonu 30. srpna - 1. září. Poslední mise k Venuši pod vlajkou NASA byla podle představitelů skupiny na začátku devadesátých let, kdy vesmírná sonda Magellan zmapovala povrch planety. I když v rámci programu New Frontiers byla Venuše uvedena jako jeden z cílů, rozhodnuto o konkrétní misi ale doposud nebylo.