Mise | Start | Status |
---|---|---|
Hiten | 24. 1. 1990 - 10. 4. 1993 | Ukončená: Úspěch |
V hloubi husté atmosféry Venuše, pouhých 50 kilometrů nad povrchem se vyskytuje narušení mraků dlouhé až 7 500 kilometrů. Tento jev nyní vědci zpětně identifikovali na snímcích starých 35 let. Extrémně hustá atmosféra sousední planety tak získává další unikát - podobný jev totiž na jiné planetě zatím pozorovaný nebyl.
Evropsko-japonská vesmírná sonda BepiColombo dnes provedla plánovaný druhý průlet kolem planety Merkur. Využila při tom její gravitace pro korekci své oběžné dráhy, podobných gravitačních asistencí je při této misi naplánováno celkem 9 (1x Země, 2x Venuše a 6x Merkur). Při průletu sonda pořídila tento snímek povrchu planety ze vzdálenosti 920 km od povrchu.
Nová studie popisuje nález organických sloučenin a molekul vody ve vzorku z planetky Itokawa, které v roce 2010 dovezla na Zemi japonská sonda Hayabusa. Jde o první případ, kdy byly v materiálu z planetky identifikovány organické sloučeniny, které mohly být předchůdci sloučenin, které nakonec vedly ke vzniku života na Zemi. Analýza také ukazuje, jak se tento materiál vyvíjel v průběhu času.
Planetu Mars dnes obíhají dva malé měsíce - Phobos (23 km v průměru) a Deimos (13 km v průměru). Jejich původ zatím není zřejmý, mohlo by jít o planetky zachycené gravitací Marsu, ale také o zbytky původního, většího měsíce. Podle nové studie však druhá možnost není příliš pravděpodobná. Rozpad původního měsíce by totiž podle simulací nevedl k dnešní situaci.
Evropsko-japonská vesmírná sonda BepiColombo v sobotu 2. října provedla první z celkem šesti průletů kolem planety Merkur. Sonda využila gravitace planety ke svému zpomalení a upravení své oběžné dráhy v manévru označovaném jako gravitační asistence. Samotný vstup na oběžnou dráhu Merkuru je plánovaný až na rok 2025, sonda nicméně pořídila snímky planety některými svými kamerami.