Nejnovější zprávy z kategorie
Evoluce

4. 4. 2012

Nejstarší dokázané používání ohně člověkem, africká jeskyně vnáší nové světlo do vývoje lidí

Nalezený popel v jeskyni v Jihoafrické republice naznačuje, že naši předkové používali oheň na vaření už před milionem let. Pokud se tak tento objev archeologického týmu vedeného Francescem Bernem potvrdí, půjde o vůbec nejstarší důkaz o využívání ohně člověkem.

9. 1. 2012

Britská expedice objevila na dně oceánu u Antarktidy zcela nové živočišné druhy

Výzkumníkům z University of Oxford, University of Southampton a British Antarctic Survey se podařilo nalézt v oceánu u Antarktidy hydrotermální průduchy v jejichž okolí existuje izolovaný ekosystém živočišných druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě.

5. 12. 2011

Ruští a Japonští chtějí oživit vymřelé mamuty, pomoci jim má DNA z nově nalezené kosti

Vědci z Ruska a Japonska věří, že je možné znovu oživit vymřelé mamuty, pomoci jim k tomu má nedávný nález stehenní kosti se zachovalou kostní dření v sibiřském permafrostu. Tým vědců z mamutího muzea v republice Sakha ve východním Rusku a z japonské Kinki University začnou už příští rok s výzkumem, jehož cílem je po deseti tisíci letech opět přinést na svět mládě mamuta.

29. 3. 2012

Fosílie stará víc jak 3 miliony let patří doposud neznámému příbuznému člověka

Kosti nalezené v roce 2009 v Etiopii naznačují, že vývoj větve primátů, která nakonec vedla ke zrodu Homo Sapiens, byl o něco komplexnější než se doposud předpokládalo. Fosílie byly nalezeny ve stejném regionu, kde byly už v 70. letech nalezeny pozůstatky rodu Australopithecus Afarensis, jednoho z předků člověka. Přesto, že oba nálezy jsou ze stejného období před 3 miliony let a patří do stejné vývojové větve, vykazují některé podstatné odlišnosti. Detaily studie nálezu prezentuje tým vedený Yohannesem Haile-Selassiem z Cleveland Museum of Natural History.

3. 9. 2012

Lidský mozek není pouze větší než u ostatních primátů, má také sofistikovanější strukturu

Podle vědců z University of California, Los Angeles (UCLA) se lidský mozek liší od například šimpanzího nejen svou velikostí, ale také komplexitou svých mozkových center. Lidský mozek se vyvinul ze stejného jako ten šimpanzí, v průběhu evoluce však došlo k jeho výraznému zvětšení a vytvoření jedinečných vzorů aktivity, které jsou nyní pro lidský mozek charakteristické. To umožnilo lidským předkům využít potenciálu svého mozku a lépe zpracovávat přijímané informace a adaptovat se. Ve svém výzkumu budou vědci pokračovat a rozšíří oblast mozku, kterou detailně porovnávají mezi šimpanzi, makaky a lidmi. Výzkum lidského mozku by mohl pomoci při léčbě nebo prevenci nemocí jako je schizofrenie nebo autismus.