Fosílie stará víc jak 3 miliony let patří doposud neznámému příbuznému člověka

29. 03. 2012

Evoluce Život

Kosti nalezené v roce 2009 v Etiopii naznačují, že vývoj větve primátů, která nakonec vedla ke zrodu Homo Sapiens, byl o něco komplexnější než se doposud předpokládalo. Fosílie byly nalezeny ve stejném regionu, kde byly už v 70. letech nalezeny pozůstatky rodu Australopithecus Afarensis, jednoho z předků člověka. Přesto, že oba nálezy jsou ze stejného období před 3 miliony let a patří do stejné vývojové větve, vykazují některé podstatné odlišnosti. Detaily studie nálezu prezentuje tým vedený Yohannesem Haile-Selassiem z Cleveland Museum of Natural History.

Nově objevené zkameněliny patří noze zatím nepojmenovaného druhu a obsahují palec v opozici proti ostatním prstům, usnadňující jeho majiteli pohyb po stromech. Ve stejném období už ale žil Australopithecus, který chodil téměř výhradně zpřímeně po zemi. Doposud poslední člen s palcem v opozici na noze byl v této vývojové větvi známý v období před 4,4 miliony let, Ardipithecus Ramidus. Nový nález tak ukazuje, že někteří příbuzní našich předků, mohli být na stromech mnohem déle, než se původně odhadovalo.

Je možné, že vědci budou muset přehodnotit některé své teorie, které vycházely z nálezů fosílií rodu Australopithecus. Ten byl doposud považován za jediného předchůdce člověka, který v tomto období žil a z toho vycházely také studie, které se věnovaly důvodům, které vedly ke vzpřímení našich předků. 

Další charakteristiky fosílií naznačují, že skutečně patřila k předchůdcům člověka a ne k jiným vývojovým větvím primátů. Nález se podle Haile-Selassieho velmi podobá Ardipithecu ramidu, který žil před 4,4 milionů let, což ukazuje, že chápavé dolní končetiny měli člonové naší vývojové větve ještě milion let poté.