Jak se kometa Kometa 67P/C-G přibližuje Slunci, dochází k jejímu zahřívání a začíná se objevovat koma, ocas komety. Jedním z těchto proudů proletěla vesmírná sonda Rosetta.
Když vesmírná sonda Rosetta obíhala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (67P), detekovala množství molekulárního kyslíku, který z ní uniká. Zdálo se tedy, že kometa ho obsahuje víc, než se u takových objektů předpokládá. Podle nové studie však lze pozorované množství tohoto prvku vysvětlit dvěma rezervoáry a v celkovém složení komety potom nehraje tak velkou roli.
Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.
Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.