Když vesmírná sonda Rosetta obíhala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (67P), detekovala množství molekulárního kyslíku, který z ní uniká. Zdálo se tedy, že kometa ho obsahuje víc, než se u takových objektů předpokládá. Podle nové studie však lze pozorované množství tohoto prvku vysvětlit dvěma rezervoáry a v celkovém složení komety potom nehraje tak velkou roli.
Evropská sonda Rosetta strávila dva roky na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během tohoto času se povrch komety výrazně proměnil v závislosti na vzdálenosti od Slunce. Nová studie publikovaná v magazínu Nature odhaluje, jaké procesy vedly k tomu, že kometa i její ocas postupně měnily barvu mezi namodralou a načervenalou.
Vesmírná sonda Rosetta už sice kolem komety 67P/C-G neobíhá, přesto se objevují stále nové materiály z dat, která poslala na Zemi před několika lety. Jedním z takových kousků je animace z povrchu komety poskládaná ze snímků z Rosetty. V krátké animaci to vypadá jako by sněžilo, jde však kombinaci hvězd na pozadí a poletujícího prachu. Evropská sonda Rosetta odletěla ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko v roce 2004, přiletěla k ní v roce 2014 a svou misi skončila v září 2016.
19. březen 2022 
Kometa 67P/C-G
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
