Bílý trpaslík je obnažené horké jádro, které zůstane po hvězdě podobné Slunci. Tyto objekty postupně chladnou a za určitých podmínek u nich dochází ke krystalizaci. Podle nového výzkumu se blízký bílý trpaslík HD 190412 C nachází v první fázi tohoto procesu.
Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, odhodí svrchní vrstvy do svého okolí a její jádro se smrskne do malého hustého objektu. Výsledný bílý trpaslík dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.
Vědci předpokládají, že z 98 % hvězd ve vesmíru nakonec vzniknou bílí trpaslíci. Neprobíhá v nich už termojaderná fúze a v průběhu svojí existence postupně chladnou. Nakonec z bílého trpaslíka vznikne trpaslík černý, je k tomu ale potřeba více času, než je stáří vesmíru.
Pokud je bílý trpaslík tvořený metalickým kyslíkem a uhlíkem, může u něj dojít ke krystalizaci do obřího diamantu. Doba potřebná ke vzniku plně zkrystalizovaných trpaslíků je nicméně tak dlouhá, že daleko přesahuje aktuální stáří vesmíru. Žádná z hvězd ve vesmíru tedy tohoto stádia zatím nedosáhla. HD 190412 C je součástí hvězdného systému se 4 hvězdami, který se nachází ve vzdálenosti asi 100 světelných let. V něm se nachází blízká dvojice hvězd Aa a Ab, kterou obíhá třetí složka B. Tuto trojici potom ve větší vzdálenosti obíhá právě bílý trpaslík C. Nový výzkum mimo jiné určil stáří trpaslíka na 3,9 +- 1,9 miliard let. To z něj činí prvního krystalizujícího bílého trpaslíka s externě určeným stářím.
|
HD 190412 | 111.2 ly | |||||||