SDSS J2225+0016 je vzácná dvojhvězda s bílým a hnědým trpaslíkem

22. 01. 2023

Hvězdy Hnědý trpaslík SDSS Bílý trpaslík

Spektroskopická pozorování teleskopem Gemini North naznačují, že systém SDSS J2225+0016 je tvořený vzácnou kombinací bílého a hnědého trpaslíka. Vzájemná vzdálenost objektů naznačuje, že zřejmě vznikly odděleně. Aktuálně se jedná o třetí nejbližší systém, kde lze odděleně pozorovat bílého a hnědého trpaslíka.

Bílý trpaslík

Image credit: livingfuture.cz

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, odhodí svrchní vrstvy do svého okolí a její jádro se smrskne do malého hustého objektu. Výsledný bílý trpaslík dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Vědci předpokládají, že z 98 % hvězd ve vesmíru nakonec vzniknou bílí trpaslíci. Neprobíhá v nich už termojaderná fúze a v průběhu svojí existence postupně chladnou. Nakonec z bílého trpaslíka vznikne trpaslík černý, je k tomu ale potřeba více času, než je stáří vesmíru.

Systém SDSS J2225+0016 (SDSS J222551.65+001637.7AB) byl poprvé identifikovaný jako dvojhvězda v roce 2006 ve vzdálenosti 711 světelných let. Tehdy však ještě nebylo zřejmé, jaký objekt obíhá primární složku, u které bylo rychle zřejmé, že jde o bílého trpaslíka. 

Nová pozorování ukázala, že se jedná o hnědého trpaslíka se zhruba 0,04 hmotnostmi Slunce a povrchovou teplotou -27 °C (246 K).

Hnědí trpaslíci

	SDSS J2225+0016	711.3 ly

Hnědý trpaslík

Hnědý trpaslík je objekt příliš masivní na planetu a zároveň málo hmotný na hvězdu. Dosahuje zpravidla hmotnosti mezi 13 a 80 hmotnostmi planety Jupiter. Na rozdíl od hvězd v nich neprobíhá termojaderná reakce, ve které dochází ke slučování atomů vodíku a dalších prvků. 

U hmotnějších hnědých trpaslíků může nicméně docházet k fúzi deuteria, nebo spalování lithia. Ani jedna z těchto reakcí však není považována za jadernou fúzi, která je typická pro hvězdy.