Rychlé rádiové záblesky (FRB) jsou milisekundy trvající signály intenzivní radiace, které přichází z hlubokého vesmíru. Dodnes jich bylo identifikováno kolem 6 stovek, z nichž pouze u 5 % dochází k opakování. U dvou zdrojů z deseti nejaktivnějších FRB záblesků nyní vědci detekovali tzv. kruhovou polarizaci. Ke svému výzkumu využili data z teleskopu FAST, který se ukázal být skvělým nástrojem pro studium FRB záblesků.
Polarizace vědcům odhaluje informace o prostředí, ve kterém radiace vzniká. Většina hvězd včetně Slunce například vyzařuje nepolarizované světlo, pokud jde polarizace určit u FRB záblesků, z poloviny jde o lineární a z druhé o kruhovou. Kruhová polarizace nicméně byla dodnes pozorována jen u tří opakujících se záblesků: FRB20121102A (první známý opakující se signál), FRB20190520B (první dlouhodobě aktivní signál) a FRB20201124A (první signál, u kterého byla pozorována kruhová polarizce). Je zde tedy zřejmý nesoulad mezi jednou a vícekrát pozorovanými FRB signály, který by mohl souviset s mechanismem, kterým vznikají.
Rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts, FRBs) jsou signály z hlubokého vesmíru se zatím neznámým původem. Trvají pouhé milisekundy, mají komplexní strukturu a i když vědci doposud neví, jak vznikají, je zjevné, že pocházejí z velmi energetických událostí, nebo objektů. Do začátku roku 2020 bylo lokalizováno pouze 10 těchto signálů a všechny se nacházely mimo naši galaxii. Od té doby bylo nicméně objeveno několik signálů přicházejících také z Mléčné dráhy. První FRB byl objeven teprve v roce 2007 (v archivních datech z roku 2001) a od té doby jich (do začátku roku 2020) bylo zaznamenáno už kolem 150. Odhaduje se ale, že napříč celou oblohou by mohlo docházet až k desetitisícům podobných událostí denně. Některé signály se objevily pouze jednou, jiné se v čase opakují. Mezi nejpravděpodobnější vysvětlení původu těchto signálů vědci původně řadili neutronové hvězdy se silným magnetickým polem - magnetary. Pravidelně se opakující signál FRB 180916 však naznačuje, že by mohlo jít o binární těleso. Zkoumají však i další možnosti, například kolize černých děr nebo neutronových hvězd, kolaps neutronových hvězd, kosmická vlákna, nebo by mohlo jít o první detekovaný projev kvantové gravitace.