Polarizované rentgenové záření odhalilo podobu bezprostředního okolí černé díry Cygus X-1

14. 11. 2022

Černé díry IXPE Česká republika

Nedávná pozorování černé díry Cygnus X-1 přinesla nové informace o hmotě, která se nachází v její bezprostřední blízkosti. Tato hmota obíhá velkou rychlostí v disku kolem černé díry, zahřívá se při tom na extrémně vysoké teploty a září v rentgenovém spektru. Ke svému výzkumu vědci využili vesmírné observatoře IXPE, která vyletěla do vesmíru koncem loňského roku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu české Akademie věd.

Mise	Start	Status
IXPE	9. 12. 2021	Probíhá

Černá díra Cygnus X-1

Snímek černé díry Cygnus X-1 v rentgenovém spektru pořízený vesmírnou observatoří Chandra.

Image credit: NASA/CXC

Rentgenový teleskop IXPE snímá rentgenové záření a dokáže zaznamenat i jeho polarizaci. Vědcům to umožňuje zkoumat magnetická pole černých děr, neutronových hvězd a dalších exotických objektů ve vzdáleném vesmíru.

Cygnus X-1
Černá díra Cygnus X-1 o hmotnosti 21 Sluncí je součástí binárního systému s modrým veleobrem HDE 226868, který má kolem 40 slunečních mas. Nachází se si 7 300 světlených let od Slunce a jedná se o jeden z nejzářivějších zdrojů rentgenového záření na obloze.

Vesmírný teleskop IXPE dokáže na rozdíl od jiných zachytit polarizaci záření. Vědci tak mohou zjistit více o prostředí, odkud radiace vychází. Rentgenové záření od systému Cygnus X-1 nepochází přímo z černé díry, ale z jejího bezprostředního okolí do vzdálenosti asi 2 tisíce kilometrů od horizontu události, který má napříč asi 60 kilometrů.

Nová pozorování naznačují, že akreční disk pozorujeme více z boku, než se původně uvažovalo. Dále z nich vyplývá,že region, ze kterého rentgenové záření vychází, je s diskem paralelní.

Na studii se podílelo více než 100 vědců z různých zemí. Mezi nimi Michal Dovčiak, Jiří Svoboda a Vladimír Karas z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.