Analýza pozorování kvazaru H1821+643 ukázala, že je tvořen černou dírou o hmotnosti mezi 3 a 30 miliardami Sluncí. Jde o nejmasivnější černou díru, u které se vědcům podařilo zjistit spin. K jejich překvapení se černá díra točí o polovinu pomaleji než ostatní s podobnou hmotností. I tak nicméně dosahuje rychlosti kolem poloviny rychlosti světla.
Mise | Start | Status |
---|---|---|
Chandra | 23. 7. 1999 | Probíhá |
Kvazary (Quasar - quasi-stellar object) jsou velmi zářivá jádra vzdálených galaxií. V centru těchto galaxií konzumuje supermasivní černá díra velké množství materiálu z akrečního disku, který kolem ní rotuje (tento jev se označuje jako aktivní galaktické jádro (AGN). Tím vzniká intenzivní elektromagnetické záření, které lze pozorovat na miliardy světelných let daleko. Kvazary jsou jedny z nejzářivějších a nejvzdálenějších objektů, které dnes astronomové mohou pozorovat. Blazary jsou potom kompaktní aktivní galaktická jádra, které svými energetickými proudy míří přímo k Zemi.
Kvazar H1821+643 se nachází 3,4 miliard světelných let daleko. K jeho průzkumu astronomové využili rentgenový vesmírný teleskop Chandra. Příčinu pomalého spinu vědci odhadují na kolize s černými děrami a pohlcování materiálu ze svého okolí. Některé z těchto objektů mohly přijít z opačného směru, což by vedlo ke zpomalení rotace. Astronomové proto předpokládají, že masivnější černé díry by měly mít výraznější rozptyl spinů než lehčí objekty.