Astronomům vedeným Martijnem Oeiem se podařilo objevit ve vzdálenosti 3 miliard světelných let nezvykle velkou galaxii. Dvojice proudů plazmy vycházející ze středu galaxie Alcyoneus je největší známou strukturou vytvořenou jedinou galaxií. Celá galaxie má i s obřími laloky napříč 16 milionů světelných let, což je zhruba 100x víc než má Mléčná dráha - stelární disk naší galaxie má zhruba 200 tisíc světelných let napříč.
Laloky plazmy
Gigantické proudy plazmy jsou způsobené aktivní supermasivní černou dírou ve středu galaxie. Z jejích pólů vychází intenzivní proudy radiace, které s sebou strhávají materiál z okolí a zahřívají jej na vysoké teploty. Díky tomu mohou astronomové tuto strukturu pozorovat v rádiovém spektru. Podobné struktury se nacházejí i u dalších galaxií, u žádné však zatím nebyly pozorovány tak velké jako u galaxie Alcyoneus. Na noční obloze by vypadala stejně velká jako Měsíc, její laloky jsou nicméně velmi slabé a pozorovatelné pouze nejvýkonnějšími radioteleskopy. Ke svému výzkumu vědci využili evropského radio teleskopu LOFAR, který je největším zařízením schopné zkoumat nízkofrekvenční rádiové signály.Původ struktury
Vědci dodnes neví, proč je zrovna Alcyoneus zdrojem takto velkých laloků. Ostatní parametry galaxie jsou totiž spíš průměrné až podprůměrné. V následujících měsících se proto tým, který studii publikoval, zaměří na zkoumání samotné galaxie a podmínek, které v ní panují.