Nejvzdálenější detekce fluoru ve vesmíru, jeho signál k nám letěl 12 miliard let

10. 11. 2021

Vesmír Galaxie Hvězdy Supernovy ALMA

Astronomové prostřednictvím observatoře ALMA zachytili poprvé stopy chemického prvku fluor ve velmi vzdáleném vesmíru. Prvek, který je nedílnou součástí našich kostí, vystopovali do galaxie NGP-190387 s výrazným rudým posuvem. Odhadují, že signál k nám letěl dlouhých 12 miliard let.

Galaxie NGP–190387, ilustrace

Ilustrace galaxie NGP–190387, která se nachází tak daleko, že její světlo k nám putuje 12 miliard let. Astronomové ji tedy pozorují v době, kdy měl vesmír stáří jen asi 1,4 miliardy let.

Image credit: ESO/M. Kornmesser

Fluor se v galaxii NGP–190387 nachází v oblacích plynů a prachu, které vznikly z materiálu vyvrženého hvězdami při supernovách. Objev je evidencí, že fluor vznikl pouhých 1,4 miliard let po vzniku vesmíru. Jeho zdrojem jsou tedy hvězdy, které měly relativně krátký život (Slunce vzniklo před 4,5 miliardami let).

Galaxie NGP–190387
Na videu je ilustrace toho, jak by mohla vypadat galaxie NGP–190387 a v ní Wolf-Rayetova hvězda, ve které by mohly vznikat atomy fluoru.

Supernovy

Supernovy jsou zářivé exploze masivních hvězd. Mohou nastávat u hvězd větších než Slunce, kterým došlo palivo pro termojadernou fúzi, případně u bílých trpaslíků, které pohlcují materiál ze svého okolí a překročí určitou hmotnost. 

Výsledkem supernovy je u hvězd s nižší hmotností neutronová hvězda, u masivnějších objektů potom černá díra. V místě exploze se většinou nachází pozůstatek supernovy tvořený materiálem, který exploze vymrštila do okolí. Z tohoto matriálu během miliard let vznikají další hvězdy a také planety obohacené o těžké prvky, které v supernově vznikly.