Mapování hvězd v Mléčné dráze ukazuje, že její hvězdy mohou pocházet z různých galaxií, které byly v minulosti do té naší začleněny. Tým astronomů vedený Alessiem Mucciarellim ve své nově publikované studii dokládá, že obdobný proces probíhá i u menších galaxií. Svůj výzkum vědci zaměřili na blízkou galaxii Velký Magellanův oblak, ve kterém našli zbytky dávno pohlcené galaxie.
Naši galaxii Mléčnou dráhu obíhají desítky menších galaxií, které jsou k ní gravitačně vázány podobně jako planety k hvězdám. Největší z nich jsou Velký a Malý Magellanův oblak (Velké a Malé Magellanovo mračno), které se nacházejí 163 tisíc a 200 tisíc světelných let daleko. Jedná se o trpasličí galaxie, které jsou sice dobře viditelné pouhým okem, ale pouze z jižní polokoule. Velký Magellanův oblak má hmotnost zhruba 1 % hmotnosti Mléčné dráhy a rozkládá se napříč 14 tisíci světelnými lety. Sousední Malý Magellanův oblak je asi o polovinu menší.
Pro svůj výzkum se astronomové zaměřili na kulové hvězdokupy ve Velkém Magellanově mračnu. Jedná se o seskupení gravitačně vázaných hvězd s podobným složením. U 11 z nich analyzovali chemické složení jejich hvězd a zjistili, že jedna se od ostatních výrazně liší. Jedná se o hvězdokupu NGC 2005, která obsahuje na 200 tisíc hvězd a nachází se 750 světelných let od středu trpasličí galaxie. Oproti ostatním obsahuje méně zinku, mědi, křemíku a vápníku. Vědci navrhují, že se jedná o zbytek malé galaxie, ve které probíhal zrod nových hvězd relativně pomalu. Před asi miliardou let se spojila s Velkým Magellanovým Mračnem, do kterého byly některé její hvězdy postupně začleněny. Zůstalo jen jádro v podobě kulové hvězdokupy NGC 2005.Velké Magellanovo mračno