Tým astronomů z Velké Británie, Čile a Polska zaznamenal překvapivé chování hvězdy VVV-WIT-08 v blízkosti středu Mléčné dráhy. Zářivost této masivní hvězdy dočasně poklesla natolik, že téměř zmizela z noční oblohy. Vědci si toto chování vysvětlují přítomností dalšího objektu na oběžné dráze hvězdy, který je obklopený diskem nebo oblakem materiálu.
Červený obr (také rudý obr) je jedna z konečných fází vývoje hvězd v hlavní posloupnosti. Tyto hvězdy už většinu svého vodíku přeměnily v helium a postupně dochází k expanzi jejich vnějších vrstev. Z hustého jádra původní hvězdy vznikne bílý trpaslík a z odhozených horních vrstev se stane planetární mlhovina.
Do fáze červeného obra se za 5 miliard dostane i Slunce. Jeho velikost se při tom nafoukne až k oběžné dráze Země nebo Marsu.
Hvězda VVV-WIT-08 je až 100x větší než Slunce. Jedná se o červeného obra, tedy hvězdu v pozdní fázi posloupnosti, kdy jí dochází palivo pro termojadernou fúzi. Pohasnutí této hvězdy bylo pravděpodobně způsobeno jiným objektem, který dočasně blokoval její světlo. Zakrýt takto velkou hvězdu ale není snadné a vědci zvažují, co by to mohlo způsobit.
Jednou z teorií je, že se ve skutečnosti jedná o binární systém se dvěma hvězdami. Červený obr by byl při této teorii zastíněn diskem, který obklopuje sekundární hvězdu. Další možností je nepravidelný hustý oblak prachu obklopující hvězdu (podobně jako u hvězdy Betelgeuse). Astronomům se už podařilo identifikovat několik dalších podobných hvězd, zatím však není jisté, zda je jejich proměnlivost způsobena stejnou příčinou.
5. 7. 2019 Zpravidla, když hvězda změní svou zářivost, znamená to, že se s ní něco děje, může jít o skvrny na jejím povrchu, nebo například erupce. Pokud její zářivost klesá, může to také znamenat, že ji obíhá exoplaneta, která právě zablokovala část světla hvězdy. Vědci však nyní identifikovali hvězdu HD 139139, která pohasíná vždy stejně, ale ve velmi nepravidelných intervalech. A nedokáží zatím vysvětlit, co toto chování může znamenat.
HD 139139 je dvojhvězda ve vzdálenosti 350 světelných let a skládá se z hvězdy o něco větší než Slunce a menší oranžové hvězdy. Teleskop Kepler, který měl za úkol hledat exoplanety právě pozorováním pohasínání hvězd, zaznamenal celkem 28 poklesů zářivosti této hvězdy v období 87 dní v roce 2017.
Co je zvláštní je, že hvězda pohasla v 26 případech vždy stejným způsobem, jako by mělo jít o jednu planetu, která vždy zablokuje stejnou porci světla hvězdy. V takovém případě by však bylo pohasínání periodické.
Mohlo by tedy jít o systém s několika planetami, muselo by jich nicméně být více, než bylo doposud u kterékoliv hvězdy doposud pozorováno. Navíc by muselo jít o planety o stejné velikosti, případně poměrově by musely blokovat stejný podíl světla v závislosti na jejich oběžné dráze kolem hvězdy.
Vědci uvažovali také jiné scénáře: například planetu rozpadlou na menší kousky, nebo oblaka prachu rotující kolem hvězdy. Ve všech případech se ale zdá nepravděpodobné, že by tygo objekty měly stejnou velikost.
Změny v zářivosti mohou být způsobené také samotnou hvězdou, pode vědců se však nezdá pravděpodobné, že by šlo o stejné výkyvy v zářivosti. Navíc by ke změnám muselo docházet v řádu hodin, což není běžné.
Hvězda HD 139139 se tak zdá být zatím zahalena tajemstvím. Podobně jako tzv. Tabbyina hvězda, která vykazovala také zdánlivě nevysvětlitelné chování a doposud nebylo zjištěno, co za jejím chování vězí.
Více informací